V sobotu 5. října jsme se vypravili na podzimní výstavu Flora 2019. Zajímalo nás, jak bude tato událost, která je důležitou značkou a „marketingovým tahákem“ Olomouce, vypadat po nedávném jmenování nové paní ředitelky. Po mnoha letech neutěšené podoby, o níž jsme ostatně již psali, vykřesala letošní jarní Flora naději, že by se věci mohly začít hýbat správným směrem, načež ovšem následovala rozpačitá letní výstava. S notnou dávkou zvědavosti jsme se tedy šli nechat překvapit, co návštěvníkům vedení připraví tentokrát.

Hlavní expozici v pavilonu A lze označit za zdařilou. Byla pestrá, plná barev, nápaditá a její atmosféru velmi vhodně doplňovala cimbálová muzika.

Líbily se nám také květinové záhony před pavilony G a H v pěkných podzimních barvách.

Dále jsme byli příjemně překvapeni poměrně bohatým edukativním materiálem, zejména pro děti. To je určitě směr, který by stálo za to ještě více rozvíjet, aby Flora vzbuzovala zájem i nových návštěvníků a rodin s dětmi.        Bylo například možné prohlédnout si zblízka nejrůznější hospodářská zvířata a drůbež, expozici dětmi vyřezávaných halloweenských dýní, velmi bohatou výstavu jedlých i nejedlých hub a hřibů, nebo si vyzkoušet výrobu jablečného moštu na ručním lisu.

S velkým povděkem kvitujeme skutečnost, že ve dnech Flory se tentokrát neuzavřela hlavní parková Rudolfova alej a zůstala tak plně přístupna široké veřejnosti. Placená zóna začínala až za jejím okrajem, což považujeme za naprosto správný krok. Park je veřejný prostor, který by neměl být na 4 dny vyhrazen jen placené akci.

Výstavou se na náš vkus stále prolíná zbytečně moc stánků s veteší a netematickým zbožím (avšak na druhou stranu je třeba uznat, že situace se zlepšuje, a chápeme, že nejde vše udělat naráz). Modernější přístup by si zasloužila nabídka stravování, a to ve smyslu rozšíření pestrosti a případně i „zdravosti“ nabídky na úkor mnoha identických stánků s přepáleným smaženým jídlem a uzeninami. Nedostatečně využitý je podle našeho názoru potenciál prodeje regionálních produktů, bio potravin a nejrůznějších specialit. O tento segment roste zájem všude a je to navíc dobrá cesta, jak propagovat Hanou a Olomoucký kraj před návštěvníky z jiných koutů republiky. Atraktivitu výstav by také mohla zvýšit aktualizace skladby přednášek a workshopů, která je dnes většinou zajímavá jen pro poměrně úzkou skupinu lidí. Stálo by za to více se zaměřit na mladší, nové návštěvníky. Za zvážení by pak rozhodně stálo zavedení systému zálohovaného nádobí, který by předešel vytváření zbytečného odpadu.

V úhrnu tedy pociťujeme mírný optimismus. Rádi bychom touto cestou organizátory veskrze pochválili za koncepci a provedení podzimní edice Flory a doufáme, že v nastaveném trendu budou pokračovat. V neposlední řadě vnímáme pozitivně i to, že vedení společnosti se začíná aktivněji bavit se spolkem Zachraňme Floru Olomouc, který se o danou problematiku zajímá dlouhodobě a jehož dobrovolnická aktivita je pro olomoucký veřejný prostor vítaným přínosem. Těšíme se tedy zase na jaře!

Vážení členové RMO,


dne 20. 3. 2019 jsme zaslali otevřený dopis panu primátorovi Mgr. Žbánkovi, ve kterém jsme na něj apelovali, aby se zasadil o to, aby se co nejrychleji a nejdůkladněji začaly při stavebních pracích, které ve městě objednává SMOl, implementovat principy obsažené ve studii „Hospodaření se srážkovými vodami – cesta k modrozelené infrastruktuře,“ kterou přijalo ZMO. Tomuto schválení předcházelo doporučující stanovisko RMO, která studii označila jako základní koncepční materiál.


Dne 26. 3. 2019 jsme obdrželi odpověď pana primátora prostřednictvím vodohospodáře, pana Ing. Paucha. Za tuto odpověď dodatečně děkujeme. Byli jsme v ní ubezpečeni, že vedení města vnímá důležitost tohoto dokumentu a bude se jeho aplikací zabývat. Byli jsme informováni o plánovaném pilotním projektu v ulici Šantova a o záměru města čerpat pro tento účel dotaci v rámci 119. výzvy OP ŽP 2014-2020.


Dle našeho názoru je však vůle k prosazování příslušných principů zatím stále nedostatečná a již nyní město promarňuje mnoho příležitostí k jejich reálné aplikaci. Nezpochybňujeme záměr vypracování pilotního projektu, ale zároveň jsme toho názoru, že zcela základní a odzkoušená řešení, která mají pozitivní vliv na hospodaření s dešťovými srážkami, jako je například využívání propustných ploch či četnější vysazování zeleně při rekonstrukcích stávajících ulic a veřejných prostranství, se mohou realizovat už nyní, i bez zkušeností získaných během realizace pilotního projektu.


Konkrétními příklady aktuálních projektů, které v tomto ohledu představují zbytečně promarněnou příležitost, jsou 1) rekonstrukce hodolanské ulice Dvorská, 2) rekonstrukce důležité třídy 8. května či 3) plánované stavební úpravy vnitrobloku mezi ulicemi Albertova a Wolkerova.


1) Ulice Dvorská je momentálně celá vyasfaltovaná. Chystá se realizace projektu rekonstrukce, který pochází již z roku 2015, tedy je starší než studie MZI. Tento projekt nepočítá se zelenými pásy a vozovka i parkovací stání mají být opět řešeny výhradně asfaltově. Považujeme proto za vhodné, aby parkovací pruhy byly řešeny cestou propustných povrchů v souladu s MZI a aby na ulici přibylo na úkor dvou či tří parkovacích míst více zeleně. Tyto změny lze vypořádat v rámci změny stavby před dokončením, takže nemusí dojít ke zdržení. Důležitým aspektem je i to, že projekt by se tak v důsledku menšího objemu použitého asfaltu zlevnil.

2) Ulice 8. května je samozřejmě ožehavé téma. Považujeme ovšem za ostudné a nepřijatelné, aby se při tak zásadní rekonstrukci, která utvoří její ráz na dalších mnoho desetiletí dopředu, opakovaly chyby, ke kterým došlo při rekonstrukci třídy 1. máje. Po principech MZI není v projektu bohužel ani památky. Navíc nás velmi znepokojuje, že projekt vychází vstříc mnohem více motoristům než pěším. Tento postup jde zcela proti trendům, které můžeme pozorovat ve světových metropolích. Budete to vy, olomoučtí radní, kdo bude zodpovědný za nevydařenou rekonstrukci ulice v samotném srdci města a pohřbení možnosti přinést do Olomouce kvalitní urbanismus. Vzdát se této příležitosti ve jménu pohodlnější automobilové dopravy (která je v dané ulici tak jako tak pro občany omezena), je skutečně neprozíravé a krátkozraké. Důrazně proto prosíme o věnování pozornosti námitkám a návrhům odborné komise architektury při RMO a prověření možnosti lépe se vypořádat s problematikou hospodaření se srážkovými vodami.


3) Vnitroblok při ulici Albertova je ve svahu a je sevřený důležitými silničními komunikacemi. Výsledkem toho je, že z dané širší oblasti při srážkách rychle odtéká velké množství vody, která přetěžuje kanalizační systém. Na silnici vodu nezadržíme, ale ve vnitrobloku by to šlo. Žádáme proto, aby RMO požadovala, aby se do připravované projektové dokumentace zakomponovaly určité retenční prvky, které by povrchový odtok zpomalily a zadržely co nejvíce vody přímo v místě. Při zpevňování současných parkovacích stání se samozřejmě opět nabízí levné a efektivní řešení spočívající v propustném povrchu.


Tím, že při projektování těchto projektů byly principy modrozelené infrastruktury zatím nedostatečně zohledněny, RMO ve svém důsledku nadále přispívá k neuspokojivé situaci ohledně povrchového odtoku srážkových vod, přetížení kanalizační infrastruktury (s čímž souvisejí vyšší provozní náklady) a přehřívání města v letních měsících. Žádáme vás, jednotlivé radní, abyste dostáli závazkům, které město učinilo tím, že schválilo příslušnou studii MZI. Opět, jako již mnohokrát v minulosti, hrozí, že se ze strategického dokumentu stane jen prázdná proklamace a hromádka papíru do šuplíku a reálný vývoj poběží dál bez jakékoli vazby na něj.


To si ovšem Olomouc již nemůže dovolit. Je třeba jednat a ty projekty, u kterých je to možné, uzpůsobit tak, aby byly s MZI co nejvíce v souladu.
V dané věci přejeme spoustu odvahy a hodně štěstí,


za Stranu zelených Olomouc


Daniel Řezníček , M.A. V Olomouci dne 24. 6. 2019

Otevřený dopis primátorovi statutárního města Olomouce, Ing. Miroslavu Žbánkovi

 

Vážený pane primátore,

olomoucká organizace Strany zelených by na vás a potažmo na celou RMO tímto ráda se vší úctou apelovala, aby byla věnována důkladná péče nově vzniklé studii o „Hospodaření se srážkovými vodami – cesta k modrozelené infrastruktuře“ a aby bylo vynaloženo maximální úsilí a součinnost ze strany představitelů města za účelem co možná nejrychlejší a nejširší implementace jejího obsahu v rámci projektů realizovaných na území našeho města.

Nadměrné horko a sucho, se kterými se Olomouc poslední roky potýká, vnímáme již snad všichni. Všichni občané se jistě také shodnou na tom, že město plné zeleně je příjemnějším místem pro život. V neposlední řadě mají principy obsažené v příslušné studii za cíl lépe město ochránit před nebezpečím povodní a ušetřit peníze vynakládané na časté opravy infrastruktury, která je často přetěžována náhlými přívalovými dešti a jejich rychlým odtokem. Zvýšení retenční kapacity půdy na území města Olomouc zajistí jejím občanům příjemnější život, estetičtější veřejný prostor, a také větší bezpečí.

Prosíme vás, abyste se zasadil o brzké zakomponování principů výše zmíněné studie do standardů a požadavků na realizaci výstavby na území města Olomouce. Žádáme též o podporu plánovaných pilotních projektů a s nimi související osvěty ve věci hospodaření s vodou. Tyto věci se bez peněz a politické vůle neobejdou. V neposlední řadě, a to je nejdůležitější, vás žádáme, aby byly podnikány postupné, ale rázné kroky směrem k začlenění příslušných principů do územního plánování.

Konkrétně bychom také chtěli na RMO apelovat, aby vzalo co nejvážněji v úvahu možné zapojení města do dotačního programu „Operační program Životní prostředí 2014-2020 – 119. výzva Ministerstva životního prostředí.“ Tento program by Olomouci mohl výrazně pomoci realizovat první konkrétní kroky ve věci zadržování srážkových vod a hospodaření s nimi a vykročit tak směrem k postupnému naplňování výše zmíněné studie. Možnost podpory ve výši až 85% se nám jeví jako velmi vstřícná a tuto šanci by si podle našeho názoru město nemělo nechat ujít. Možných projektů se nabízí celá řada, což jistě potvrdí i příslušné, odbory města.

Rádi budeme nápomocni, budeme-li o to požádání.

V dané věci přejeme spoustu odvahy a hodně štěstí.

 

Za olomouckou organizaci Strany zelených

předseda Jiří Klimeš

 

V Olomouci, dne 13. 3. 2019

Fridays For Future. Proč nejdou studenti v pátek do škol?

Klimatické změny jsou čím dál palčivější problém, který je přitom často vnímaný s velkou rezervou, někdy před ním lidé přímo zavírají oči.

Česká média o postupu, dopadech a hrozbách klimatických změn ve srovnání s těmi západními až příliš hlasitě mlčí. Suchá a horká léta však v posledních letech pociťují snad už všichni. Chceme proto poukázat na to, že nám tato problematika není lhostejná a uvědomujeme si závažnost tohoto globálního problému.

Jako studenti nejsme schopni ovlivnit klimatické změny na celosvětové úrovni, proto apelujeme na vládu, aby se do řešení aktivně zapojila.

Chodíme do školy, abychom se připravovali na budoucnost, která možná ani nenastane. Jsme připravováni na budoucí život, přejeme si pracovat, zakládat rodiny, žít obyčejné životy, ale pokud nezačneme řešit klimatické změny, ke kterým lidstvo přispělo mnoha desetiletími neopatrného nakládání s fosilními palivy a neobnovitelnými zdroji a neohleduplným stylem života, nebudeme mít místo, kde bychom mohli svůj život naplnit. Žádnou Planetu B nemáme. Naše děti nebudou mít kde žít, my nebudeme mít kde žít.

Proto jeden pátek, po vzoru Grety ze Švédska, jdeme do ulic.

Do stávky se zapojí studenti z více než padesáti zemí. S myšlenkou na lepší budoucnost se shromáždí a pokusí se udělat to, co je v jejich silách.

 

Petra Pavelková

studentka střední elektrotechnické školy a členka Strany zelených

Olomoucké listy, dříve známé jako Radniční listy, jsou měsíčním periodikem vydávaným Statutárním městem Olomouc. Periodikem, které je financováno z rozpočtu města a podléhá tak zákonu o obcích i tiskovému zákonu. Měly by tedy sloužit jako svého druhu veřejnoprávní médium a informovat tak vyváženě, nezaujatě a poskytovat dostatečný prostor všem městským zastupitelům.

 

Dohled nad podobou Listů vykonávala redakční rada. Ta byla do minulých komunálních voleb (po těžkých bojích) složena ze zástupců všech zastupitelských klubů, aby tito dohlíželi na jejich vyváženost a byli informováni o redakční a obsahové přípravě aktuálního vydání. Díky tlaku zastupitelů za Stranu zelených (Občané pro Olomouc) a ProOlomouc se také podařilo v roce 2015 prosadit zavedení samostatné stránky, kde mohli své názory vyjadřovat zástupci jednotlivých klubů zastupitelstva.

 

Politický dohled nad Radničními listy však přestal kompletně fungovat na začátku roku 2018, tedy krátce poté, kdy byl tehdejší primátor Staněk zvolen poslancem. Od února 2018 se redakční rada ani jednou nesešla a periodikum sice profesionálně (rutinně), ale nevyváženě informovalo veřejnost o dění v městě Olomouci. Novou úroveň podrobení si obecní tiskoviny nabyly Listy po loňských komunálních volbách. Nejenže redakční rada nebyla obnovena a zastupitelé tedy neměli žádnou možnost do periodika přispívat nebo jeho obsah kontrolovat. Koalice ANO-ODS-KDU-SpOLečně navíc dokázala elegantně časopis využít k sebepropagaci, očerňování opozice a mystifikování veřejnosti ve věci zdražování vodného pro Olomoučany.

 

Na svém jednání v pondělí 28. 1. 2019 se tématem zabývala rada města Olomouce. Jaké tedy podnikne kroky k transparentnímu vydávání věstníku, zatím nevíme. Rozhodně ale nepovažujeme za správné pokračovat v trendu, který byl nastaven. Jde totiž o politickou privatizaci obecního média, které má být maximálně vyvážené a pod kontrolou všech zastupitelů, nikoliv jen rady. Podobnou kontrolu a redakční radu by si zasloužilo také TV zpravodajství, za které město utrácí nemalé částky.

 

Naše doporučení zní – zřídit výbor zastupitelstva pro komunikaci a média, který by se věnoval všem mediálním výstupům města a mohl by pomoci zlepšit kontrolu nad PR a mediální komunikací, zejména směrem k občanům. Kdo se této výzvy chopí?

Ceny bytů a nájmů v Olomouci lámou rekordy. Sehnat slušný podnájem 3+1 okolo 60m² pod deset tisíc měsíčně je takřka nemožné. Už tradičně proto před komunálními volbami politické strany slibují zlepšení situace na olomouckém trhu s bydlením. Zatím ale téměř všechny zapomněly na to nejdůležitější – vývoj bytového fondu v uplynulých 27 letech. Zelení jako jediní přináší téma obecního bydlení do politické kampaně v realistické podobě a s jasným záměrem – otočit nepříznivý trend a obnovit zašlou slávu olomouckého obecního bydlení.

Jak můžete na přiloženém grafu vidět, počet obecních bytů v Olomouci klesl ze 16 578 bytových jednotek v roce 1990 na 1 525 v roce 2017. Olomouci zůstalo jen 9,2 procenta původních bytů. V této chvíli proto nemůže nijak ovlivnit realitní trendy a nabídnout obecní bydlení všem, kteří jej nejvíce potřebují. Současná situace vyhovuje developerům a spekulantům, přičemž normální rodina si musí vzít hypotéku na 30 let, aby vůbec mohla na bydlení dosáhnout.

Jako Zelení s tímto nesouhlasíme. Bydlení je podle našeho programu základním lidským právem a současný trend vnímáme jako extrémně problematický. Copak je možné, aby nájemné v Olomouci dosahovalo ceny nájemného ve Vídni, která je několikanásobně bohatší? Díky dlouhodobé činnosti ODS, ČSSD a KDU-ČSL bohužel ano. Ale ani ostatní politické subjekty nepřinášejí jasná řešení.

Proto chceme v příštích letech vybudovat Fond pro výstavbu obecního bydlení, do kterého půjde část finančních prostředků z rozpočtu města, alespoň však 1 % s plánem tento podíl dále navyšovat. Zelení zavedou nové pravidlo, podle kterého budou muset developeři pět procent nově vystavěných bytů nabídnout k výhodnému pronájmu za cenu, která bude odpovídat cenám pronájmu u obecního bydlení. A konečně, chátrající byty a budovy začneme opravovat a přeměňovat je na obecní bydlení.

Naším dlouhodobým cílem je obnovit dostatečně objemný bytový fond, který bude sloužit jako sociální jistota pro všechny občany. Velkým vzorem je nám v tomto Vídeň, ve které přes půl milionu občanů využívá obecního bydlení a město je díky tomu důležitým hráčem v bytové výstavbě a předchází tak mj. vzniku realitních bublin a bytové nejistoty.

 

Mgr. Ondřej Plachý

kandidát do zastupitelstva

Letošní léto bylo v Česku nejteplejší v historii měření, tedy od roku 1775. Horko a sucho způsobily jen v zemědělství škody za 11 mld. korun, nemluvě o zdravotních problémech lidí a zvířat. Nejde přitom o náhodný jev, nýbrž o dlouhodobou změnu klimatu. V budoucnu mohou vedra v Evropě ročně zabít až 150 000 lidí. Vědci se vzácně shodují, že emise CO2 vypouštěné člověkem se na těchto změnách výrazně podílí.

Abychom zmírnili změny klimatu, musíme radikálně snížit emise skleníkových plynů. Je s podivem, že na rozdíl od některých českých měst (např. Brno, Ostrava, či Jeseník) Olomouc dělá v této oblasti relativně málo a chybí jí strategický plán. ů

Jak začít? V Evropě již v roce 2008 vznikl Pakt starostů a primátorů s cílem podniknout účinná opatření ke snížení emisí CO2 do roku 2030 o 40 %. Dnes tento pakt sdružuje skoro 8 000 měst a obcí (v ČR třeba Brno, Ostravu, Liberec, Jeseník, Hlinsko atd.). Pokud by Olomouc k projektu přistoupila, otevřou se městu možnosti čerpat zvláštní dotace z národních i evropských programů na úsporná energetická a dopravní opatření, jež přinesou nejen snížení emisí, ale radnici a občanům i úsporu na energiích. Tato opatření zahrnují např. zateplení všech budov ve vlastnictví města, výměnu oken, izolaci střech, modernizaci topných systémů, včetně zavedení inteligentního energetického managementu budov. Podpora energetických úspor může směřovat i přímo k občanům či společenstvím vlastníků, například na pořízení slunečních kolektorů na ohřev vody, které lidem mohou ušetřit až polovinu nákladů na energii.

Značnou část emisí CO2 vytváří doprava. Olomouc má sice vypracovaný Plán udržitelné mobility, plán je ale jen plán, pokud není politická vůle ho naplňovat. Stačí se podívat na předvolební sliby mnoha stran týkající se dalšího budování parkovišť, nebo na nedávné nákupy dieselových autobusů, abychom viděli, jak vážně tento problém většina olomouckých politiků bere. Oproti tomu Brno, kde se na radniční koalici podílejí i Zelení, plánuje výrazně snížit automobilovou dopravu spojenou s dojížděním do práce a za nákupy. Jedním z řešení může být i motivace lidí ke spolujízdě, ve firmách budování hygienického i technického zázemí pro cyklisty atd. Olomoučtí Zelení nestojí stranou a navrhují mimo jiné zlevnění ročního kuponu na MHD, zlepšení návaznosti spojů, zavedení nových způsobů odbavení cestujících a mnoho dalších opatření. Samozřejmostí v boji s klimatickými změnami je i postupný nákup autobusů na elektrický pohon.

Změny klimatu představují zásadní hrozbu, pokud nenajdeme vůli s nimi bojovat. Pokud ale uspějeme, zajistíme tím přijatelné životní podmínky pro budoucí generace našich dětí a vnuků. Přistoupením k paktu starostů a primátorů získáme přístup k penězům a cennému know-how, abychom mohli konečně začít jednat.

 

Radim Zámec

„Dvojka“ na kandidátce Zelených do komunálních voleb

Jednou z našich programových priorit, se kterými jdeme do letošních voleb v Olomouci, je prodej fotbalového Androva stadionu. Možná se ptáte, proč? Zde naše vysvětlení:

Zelení nevidí jediný důvod pro to, aby město vlastnilo stadion, na kterém hrají jen profesionální fotbalisté ze soukromého klubu. Běžný občan si na tomto trávníku nikdy nezahraje, a přesto má ze svých daní přispívat na jeho provoz. Občané platí, profituje soukromý majitel klubu. Olomoučané ročně pošlou na údržbu stadionu cca 5 milionů korun. K těmto milionům je ještě nutné připočíst peníze na investice do náročných technologií, jako je osvětlení, vyhřívání a zavlažování trávníků, atd.

Jelikož Zelení cítí povinnost bránit zájem občanů, byli od počátku proti odkupu stadionu městem. Na nesmyslnost transakce poukazuje dokonce i dlouholetý funkcionář Sigmy Jiří Kubíček. Staré struktury na radnici, které se v tomto případě spřáhly s údajně opozičním hnutím ANO, se však neštítily vyvést z městské pokladny 140 milionů na obohacení svých přátel z klubu.

Zelení proto navrhují, aby se stadion vyčlenil jako samostatná budova a ta byla nabídnuta majiteli Sigmy Olomouc k odkupu. Všechny okolní pozemky zůstanou v majetku města. Pokud by majitel Sigmy nejevil o stadion zájem, může být prodán třetí osobě. Domníváme se, že se jedná o velice lukrativní pozemky v centru města, o které bude enormní zájem. Ušetřené miliony raději investujeme do sportování dětí a mládeže. Nikoli však svévolnou cestou.

Prosazujeme, aby se rozhodování o tom, které sportovní kluby a sporty jako takové bude město dotovat, vrátilo alespoň částečně do rukou občanů. Chceme, aby každý občan měl možnost poukázat voucher v určité hodnotě těm klubům a sportům, které se skutečně starají o rozvoj pohybových aktivit dětí Olomoučanů. Tím zajistíme více financí pro menší sportovní organizace, které pracují i s dětmi, které nemají profesionální potenciál a sportují pro radost.

Dnes Vám představíme pár nejhloupějších mýtů o Zelených a uvedeme je na pravou míru. Jistě jste již zaznamenali, že Zelení s dlouhodobě konzistentními a autentickými postoji se v poslední době stávají terčem různých populistů, kteří se je snaží v očích veřejnosti vykázat mezi jakési nepřátelské „elity“ či neexistující „pražskou kavárnu.“ Rádi si při tom vypomůžou nějakou tou lží či zavádějícím tvrzením. Mnohá opatření a hodnoty, které Zelení prosazují s cílem zlepšit život občanů, se tito populisté snaží převrátit v přesný opak: v něco, co lidem vlastně škodí. Tak například?

1/ EKOTERORISTÉ

„Máte radši žáby než lidi.“

To je prosím první velké nedorozumění. Člověk jako bytost je nám bližší a dražší než mnoha jiným stranám. Celé naše úsilí a náš program se točí kolem dobrého života lidí. To ale není možné bez zdravého okolního světa. Ačkoli ve městech jsme na to možná už zapomněli, lidé jsou zcela závislí na prostředí, ve kterém žijí, a na rovnovážném ekosystému. To, že dlouhodobě upozorňujeme na klimatickou změnu, kterou už snad pociťuje opravdu každý, nebo na úbytek hmyzu či žížal, neznamená, že teploměr nebo žížaly nadřazujeme nad lidi. Naopak, musíme o těchto věcech mluvit proto, že jsou pro náš nerušený život zcela zásadní. Je také mylné se domnívat, že Zelení jsou jen banda floutků, kteří se programově připoutávají ke stromům nebo svými těly blokují provoz jaderné elektrárny. Jsme organizovaná (ale demokratická) politická strana, která sdružuje celou řadu odborníků z různých odvětví a hlavně zkušených a kompetentních osob, které za posledních 25 let řídily mnoho obecních úřadů a radnic. Nejsme snílkové ani naivní nadšenci. Pouze usilujeme o zachování takového životního prostředí, ve kterém bude prospívat nejen flora a fauna, ale především my a naše děti.

2/ CYKLOTERORISTÉ

„Omezujete řidiče i chodce, lobbujete za cyklisty.“

Dopravní omezení, která Zelení prosazují konkrétně v Olomouci, se týkají především tranzitní kamionové dopravy vedené přes obytné čtvrti, kde tato doprava narušuje statiku domů, zvyšuje nebezpečí pro chodce, způsobuje zdravotní zátěž a snižuje komfort obyvatel. Hájíme jednotlivé občany, ne kamiony. To je špatně? Respektujeme potřebu individuální automobilové dopravy, nabízíme však dvojí alternativu. Když pomineme drahé osobní elektromobily, tou první alternativou je zatraktivnění městské hromadné dopravy. Vozový park DPMO by už měl správně sestávat z plně klimatizovaných elektroautobusů, a to při zachování současných cen jízdného. Navrhujeme například možnost elektronických plateb, zavedení levných krátkodobých jízdenek či jízdné zdarma pro osoby nad 60 let. Druhou alternativou je zmiňovaná cyklodoprava: vybudování skutečných cyklostezek, které nebudou v parcích ohrožovat chodce a které budou bezpečné i pro samotné cyklisty díky tomu, že jízdní pruhy budou odděleny patníkem či trávníkem od zbytku silnice, jak je to běžné třeba v Holandsku, Dánsku nebo Švédsku. Přetíženost dopravy ve městě a nedostatek parkovacích míst chceme řešit koncepcí záchytných parkovišť na příjezdových trasách do města s návazností na MHD, dále např. odkupem parkovacího domu pod Hanáckým kopcem nebo podporou carsharingu. Představovali jste si cykloteror takhle?

3/ MELOUNI

„Jste melouni: zelení zvenčí, rudí uvnitř.“

Zelené politice jsou vlastní zásady sociálního liberalismu, udržitelného rozvoje a především občanské společnosti. Západoevropští zelení, kteří vzešli z mírového hnutí šedesátých a sedmdesátých let, přirozeně inklinují k intelektuální levici. Oproti nim se česká Strana zelených (založená v prosinci 1989) vždy pohybovala kolem politického středu. Důvodem je specifická historická zkušenost, přirozeně antikomunistické rysy i kořeny v disentu. Zelení nejsou fanatiky, kteří světu vnucují ekologický džihád, a opravdu u nás nechtějí obnovit reálný socialismus, jak se nám někteří snaží podsouvat. V místních organizacích panuje pluralita názorů a o programu a dalším směřování se vede otevřený dialog. Především nám jde ale o řešení pro 21. století, která budou efektivní, liberální a ve veřejném zájmu. Posuďte sami, zda je tohle nějaký bolševismus?

4/ VÍTAČI

„Zelení jsou vítači, chtějí přijímat islámské teroristy a zavést právo šaría.“

Vítači, sluníčka, dobroseři, nebo taky havloidi či pražská kavárna jsou novotvary posledních let. Všechna zmíněná označení jsou záměrně hanlivá a slouží jejich autorům k urážení názorových oponentů a získávání laciných bodů u svých přívrženců vyvoláváním strachu a nenávisti. Držme se ale „vítačů:“ Zelení nikdy nebyli stranou „vítající“ vlnu uprchlíků či ekonomických migrantů během krize ani nyní. Tuto situaci nevytvořili ani z ní nemají radost. Pouze ji akceptují takovou, jaká je, a to jak z hlediska mezinárodního práva, tak i v rámci evropské politické reality. Namísto zavírání očí před existujícím problémem a zbytečného řvounství se Zelení chtějí podílet na konstruktivním řešení. Žádný problém nevyřešíme tím, že budeme předstírat, že neexistuje.

5/ HOMOLOBBY

„Staráte se o práva úchylů a ohrožujete tím tradiční rodinu.“

Nelze prokázat ani ověřit, zda se podíl homosexuálně orientovaných osob v Zelených liší od podílu homosexuálů v jiných politických stranách (včetně lidovců). Co však říci lze, je, že Zelení jako jedni z mála otevřeně a dlouhodobě hájí práva opomíjených či znevýhodněných menšin, tedy i homosexuálů a stejnopohlavních párů, jimž současný právní systém upírá stejné postavení a praktické výhody soužití, jaké zajišťuje párům heterosexuálním. Zelení podporují, aby tyto páry byly konečně zrovnoprávněny. Spojování Zelených s „homosexualismem“ podle Klause a Jakla, kterým tito pánové označují jakousi nátlakovou ideologii, kde jsou jedni prosazováni na úkor druhých, je záměrně zavádějící. Naše rodinná politika svědčí o tom, že tzv. „tradiční rodina,“ ale například také matky samoživitelky, mají u Zelených silné zastání. Žádnou pozitivní společenskou hodnotu neohrožujeme a nikoho neupřednostňujeme. Pokud se má soužití muže a ženy čeho obávat, je to snad partnerská nevěra, dluhové pasti, vzájemné odcizení nebo snížená ochota komunikovat a společně zdolávat partnerské překážky. Nejsou to ale homosexuálové ani Zelení.