Bude olomoucké náměstí Republiky navzdory přání lidí opravdu dál parkovištěm?

Srovnání současného a navrhovaných řešení Náměstí republiky

Rada statutárního města Olomouce je podle serveru idnes.cz nejednotná v názoru na budoucí podobu náměstí Republiky v centru města. Údajně se vrací do hry možnost nechat na náměstí nadále parkoviště pro velké množství aut. Zelení se ptají, jak je to možné? Opravdu chtějí volení zástupci obejít většinový názor, který vzešel z veřejné debaty, kterou sám magistrát inicioval? Opravdu chtějí členové rady pokračovat v naprosto nevydařených rekonstrukcích, kterými vládní koalice v různém složení za posledních 15 let zhyzdila tvář historického města? Vstoupí-li pozorný návštěvník do památkové rezervace směrem od hlavního nádraží, dlažba, osvětlení i způsob vedení trakčního vedení se promění třikrát ještě předtím, než dojde na Horní náměstí. Trestuhodné zacházení s nejvyšším stupněm plošné památkové ochrany v republice ze strany odpovědné samosprávy je již do nebe volající a Zelení nehodlají jen přihlížet.

Dnešní náměstí Republiky bylo v minulosti důležitým místem tzv. olomouckého Předhradí. Také dnes tvoří komunikační tepnu a každý den po něm projdou tisíce obyvatel města, studentů a turistů. Bezprostřední blízkost hned několika budov Univerzity Palackého a významných památek města z něj dělá prostor setkávání s potenciálem, který nemá žádné místo ve městě. Žádné jiné městské centrum v České republice není studenty zaplněno tak jako centrum Olomouce a pro Předhradí to platí obzvlášť. Parkoviště bylo na náměstí umístěno v souvislosti se zřízením velké pošty, která ale pozbyla svého významu a její funkci převzaly úřady dále od centra. Na náměstí Republiky většinou neparkují rezidenti, ale lidé pracující v centru města a turisté. To dobře vyplývá z debat, které město iniciovalo a jichž se účastnili z velké části právě obyvatelé okolí. Téměř sedmdesát procent respondentů bylo pro snížení počtu parkovacích míst. Městská rada jistě dobře ví, že moderní městské centrum neznamená automobily a parkovací místa ale pěší zóny a cyklostezky. Náměstí Republiky se může stát místem farmářských a jiných trhů, zkrátka místem, kam je radost chodit a ne místem kde se proplétáme mezi automobily. A kam zaparkovat všechna ta auta? Do téměř nevyužívaného parkovacího domu několik málo desítek metrů daleko od náměstí v ulici Hanáckého pluku. Nechť město započne vážnou debatu o této možnosti! Pevně věříme, že trpělivost obyvatel Olomouce není do nekonečna natahovací a že se budou obyvatelé města v případě nesmyslného rozhodnutí ponechat na náměstí parkoviště mobilizovat. My určitě budeme iniciátory mobilizace. A věřte, nebudeme sami!

Lesy v okolí Olomouce už nikdy nebudou jako dřív. Jak v nich hospodařily „naše lesy“?

Lesy nevzkvétají. Co s tím?

O rozpadu lesa v okolí Olomouce jistě už víte. Největší změny krajiny okolo našeho města za mnoho desetiletí si samozřejmě všimla také média (např. https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/lesy-okolo-olomouce-jsou-k-nepoznani-lide-do-nich-nesmi-20180405.html). Tato situace je tragická, ale bohužel nepřekvapivá. V českých lesích se doposud často hospodařilo způsobem, který k těmto výsledkům přímo vedl. Klimatická změna, projevující se mj. častějšími a delšími obdobími sucha tyto problémy pouze zviditelnila. Svůj podíl má také myslivost, vedoucí k přemnožení lovených zvířat. Shodují se na tom lesníci Josef Fanta a Milan Košulič v nedávných rozhovorech (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kurovec-nam-liba-ruce-venkov-nerozvineme-tim-ze-postavime-la/r~3ffde2dc4c8611e8aca5ac1f6b220ee8/ a https://www.respekt.cz/spolecnost/v-lesich-je-nejvetsi-spoust-za-200-let-je-cas-prestat-se-smrky). Konkrétně zmiňují, že kromě častých monokultur je problematická také stejnověkost (vyplývající z hospodaření formou holosečí) a liknavost v boji s kůrovcem. Lesní zákon je přitom postaven tak, že špatnou praxi spíše podporuje.

Na nutnost změny lesů reagujeme ve svém dlouhodobém programu (https://www.zeleni.cz/dlouhodoby-program/). Deklarujeme tam, že “podpoříme zvyšování biologické rozmanitosti a stability lesů prostřednictvím jejich šetrného pěstění založeného na výběrných principech hospodaření a zvyšování podílu listnatých domácích druhů dřevin.”

Hospodaření lesů města Olomouce

Společnost Lesy města Olomouce a.s. je vlastněna městem Olomouc a navazuje na bývalou příspěvkovou organizaci Správu lesů města Olomouce. Spravuje lesy navrácené v restituci. Jak je patrné z následující mapky, jde převážně o lesy nivní v okolí řeky Moravy.

Majetek společnosti Lesy města Olomouce a.s. - mapa

Majetek společnosti Lesy města Olomouce a.s.

Na svém webu deklaruje, že cílem firmy je „trvale udržitelné hospodaření v lesích založené na maximálním využívání tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění produkčních funkcí svěřených lesů.“ Jaká je praxe? Určitou představu lze získat z výročních zpráv. V té prozatím poslední se lze setkat s údaji o výsadbě stromů podle druhů za období 2011 – 2016.Výsadby stromů v lesích města Olomouce a.s.Je patrné, že ačkoliv jsou nejvysazovanějšími stromy duby a buky, smrky a borovice jsou hned v závěsu. Zejména v případě smrků je tento fakt zarážející, protože podnik nevlastní téměř žádné území, kde by byly do budoucna vhodné podmínky pro jeho pěstování.

Hospodaření podniku je certifikováno v systému PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification). Ten je konkurentem programu FSC (Forest Stewardship Council). Oba programy srovnává např. Stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/stanovisko-komise-pro-zivotni-prostredi-av-cr-k-parlamentnim-seminarum-o-lesich) a dává přednost FSC z důvodu omezení povolených holin. Také my toto řešení v dlouhodobém programu podporujeme.

,

Zelení šlapou Do práce na kole již po páté

Členové Zelených v Olomouci se znovu zapojili týmově do kampaně Do práce na kole, která byla zahájena 1. května a probíhá letos ve 31 městech a obcích v celé ČR. Letošní již osmý ročník této celostátní soutěže představil důležitou novinku – platformu Do školy na kole. Pořadatelé tak myslí i na studenty a žáky škol, kteří dosud neměli možnost se zapojit.

 

V Olomouci se tým Zelená Olomouc rozrostl na celkový počet 5 členů. Koordinátorem celé kampaně v Olomouci se v loňském roce stal opět (po pěti letech) bývalý zastupitel a člen pracovní skupiny pro cyklodopravu Pavel Bednařík. „Je to pro mě vzrušující zážitek se po pěti letech od prvopočátků, kdy jsme kampaň v Olomouci rozjížděli z nuly, vracet do velkého podniku, který oslovuje širokou veřejnost,“ říká Bednařík.

 

Letos se bude podle odhadů soutěže účastnit v Olomouci přes 1000 soutěžících, přesná čísla budou známa za několik dnů. Pod Olomoucí budou jezdit či chodit do práce také soutěžící z okolních měst a obcí, případně zaměstnanci firem, které v nich sídlí. „Jsem rád, že se nejedná pouze o lokální městskou záležitost, ale zapojily se aktivně i menší obce, jako jsou Loštice. Tam akci iniciuje sama aktivní paní starostka“, dodává Bednařík.

 

Jaké jsou letošní cíle kampaně? „Chceme rozhodně překonat počet 1000 soutěžících, to je taková osobní meta. Nabídneme také atraktivní ceny a inspirativní akce – besedy, přednášky, cyklojízdy nebo závěrečný večírek s předáváním cen, který proběhne 9. června v areálu letního kina. Považujeme také za důležité upozornit na právě dokončený Plán udržitelné mobility Olomouce, který v některých bodech změní podporu cyklodopravy v příštích letech.“

 

Akce Do práce na kole probíhá v celé republice od 1. do 31. května 2018. Registrovat se mohou týmy i jednotlivci na www.dopracenakole.cz, kde soutěžící naleznou také podmínky účasti i akce a ceny v daném městě. Registrace je prodloužena do pátku 4. 5.

 

Kontakt na místního organizátora:

 

Pavel Bednařík
pavel.bednarik@gmail.com
605 844 090

,

Z olomouckého vodárenství se budou vyvádět desítky milionů korun až do roku 2030.

Francouzská firma Veolia, která od roku 2000 smluvně provozuje v Olomouci vodovody a kanalizace, se může radovat. Až do roku 2030 budou zisky z prodeje vody (odhadem asi 25-30 milionů ročně) nadále končit na jejích zahraničních účtech, místo aby byly investovány do čisté vody či oprav vodovodů, jejichž stáří tu a tam přesahuje 100 let. Na tom se 25. dubna shodli při slavnostním podpisu deklarace o vodárenství zástupci všech olomouckých politických stran, jmenovitě ČSSD, ODS, KDU-ČSL, ProOlomouc, Občané pro Olomouc, ANO a TOP09. Jedinou stranou, která tuto deklaraci odmítá, jsou Zelení.

Politikové samozřejmě vše zabalili do  krásných slov. V prohlášení strany ujišťují, že udělají vše proto, aby město Olomouc získalo zpět od francouzské firmy Veolia kontrolu nad vodárenstvím. Jenže slib chtějí uskutečnit až v roce 2030. S trochou nadsázky a sarkasmu lze říct, že olomoučtí politikové za přítomnosti novinářů slavnostně slíbili, že do roku 2030 nebudou dělat nic. Přitom řada českých měst v poslední době zvažuje, že převezme správu vody od nadnárodních koncernů zpět pod svá křídla. V roce 2016 tak například učinila Plzeň. Výhodou takového řešení je to, že veškerý zisk z prodeje vody zůstává ve vodárenství a města snadněji dosáhnou na evropské dotace, což umožní opravovat infrastrukturu bez dramatického zvyšování vodného a stočného.

Zmíněné politické strany se dále zavázaly, že vedení města konečně po mnoha letech začne dodržovat zákony a bude investovat do oprav potrubí všechny peníze, které od Veolii dostává jako nájemné. Nemělo by ale být dodržování zákonů samozřejmostí? Je třeba svolávat tiskovou konferenci a podepisovat deklarace proto, aby politikové slíbili, že budou jednat v souladu se zákonem? Nabízí se otázka, zda je vůbec tento slib důvěryhodný, neboť letošní rozpočet města opět protizákonně vyvádí většinu prostředků od Veolii z vodárenství pryč na jiné účely, jak už se stalo v Olomouci zvykem. Pro lepší představu: z pronájmu vodovodů a kanalizací získalo město od Veolii v roce 2017 132 milionů korun, zatímco investice do nového potrubí ve stejném roce činily pouze 71 milionů. Letos město utratí za obnovu vodovodů a kanalizací jen 51 milionů. Podobná praxe se opakuje v Olomouci řadu let a vede k dlouhodobému podfinancování vodárenství. Od roku 2015 tento skrytý dluh narostl na více než 200 milionů, které budou muset z části pravděpodobně zaplatit občané ve vyšších cenách vody. Podle expertů přitom bude Olomouc potřebovat v nejbližších letech investice do infrastruktury ve výši 130 milionů ročně, aby bylo dlouhodobě zaručeno bezproblémové zásobování obyvatel vodou.

Strana Zelených chápe deklaraci o vodě jen jako snahu o PR v době blížících se komunálních voleb, ve kterých téma vody bude určitě hrát důležitou roli. Většina politických stran nese přímou zodpovědnost za neutěšený stav olomouckých vodovodů a kanalizací a zmíněná deklarace je jen snahou zakrýt jejich dlouhodobou nečinnost či nekompetentnost. Strany teď předstupují před voliče a říkají: „Udělali jsme první krok k vyřešení problému“. Stačí ale pár hezkých slov k nápravě dlouhodobě neutěšeného stavu vodárenství?

Kdo může za havarijní stav olomouckých vodovodů?

Náš člen Radim Zámec upozorňuje na špatný stav a zanedbanou údržbu vodovodů a kanalizací v Olomouci. Zamýšlí se nad příčinami problému a varuje: pokud nezastavíme současnou nezodpovědnou politiku už dnes, za pár let budeme platit za vodu hodně přes 100 korun. 

Celý článek zde

Olomouc ve službách velkého kapitálu: březnové zastupitelstvo a případ Šantovka a Andrův stadion

Celý článek naleznete zde

 

Otevřený dopis vedení města ve věci odkupu Androva stadionu

Vážený pane primátore, vážené zastupitelky a vážení zastupitelé statutárního města Olomouce,

 

dne 12. 3. 2018 budete na jednání zastupitelstva města Olomouce projednávat bod, který se týká odkupu Androva stadionu do vlastnictví města.

Strana zelených vás vyzývá k zamyšlení nad následujícími důvody a doporučuje Vám, abyste odmítli koupi stadionu.

Kdo fandí fotbalu a Sigmě, musí prodej odmítnout

Náš nesouhlas s koupí stadionu vychází i z toho, že všichni v Olomouci ví, jak dnes vypadá hokejová hala. Fotbalový stadion vypadá lépe jen díky tomu, že byl od 90. let ve vlastnictví akciové společnosti. Domníváme se, že veřejný sektor nebude schopen investovat dostatek financí do sportovního zařízení tak, aby splňoval stále náročnější regule UEFA pro pohárové a mezinárodní zápasy.

Stadion a fotbalový klub bude v budoucnu odkázán na hlasování zastupitelů o investicích a vy, zastupitelé města Olomouce, sami nejlépe víte, jak je politická vůle krátká a vrtkavá.

Divíme se tomu, že druhý akcionář Sigmy Olomouc se snaží převést stadion do rukou města. Nejlepší stadiony v České republice jsou téměř vždy ve vlastnictví soukromých osob, ať už jsou to Sparta, Slavie či Teplice. Jedinou výjimkou je Plzeň, která si na nový stadion musela počkat, až když zažila úspěchy v pohárové Evropě.

Strana zelených proto navrhuje, aby město Olomouc vyměnilo své akcie za veřejné pozemky v okolí stadionu. Klub a stadion pak bude tvořit jeden kompaktní subjekt.

Finanční transakce je výrazně nevýhodná pro Olomouc

Hlavním důvodem, proč nekupovat tuto nemovitost, je dluh města, který dosahuje 2 miliardy korun. Neustále roste výše uvěrového zadlužení. Zároveň také soustavně klesají investiční výdaje a městu roste každým rokem vnitřní dluh. Město není schopné dostát svým závazkům na poli investic. Opravy a úpravy se dělají pod nátlakem státních orgánů (Drážní úřad, Policie ČR). U koupě stadionu zcela chybí jasný ekonomicko-obchodní plán, ze kterého lze jasně vyčíslit budoucí náklady.

Podívejme se na příklady z minulosti:  Aquapark stál městskou pokladnu v konečném součtu více než 1 miliardu korun, přestože měl stát zhruba 300 milionů korun. Podobným příkladem je i budova Namira. Město prodalo svůj pozemek a soukromý vlastník na něm vybudoval multifunkční objekt, který nyní město splácí formou nájmu.

I vy nyní budete rozhodovat o podobně nebezpečné transakci. Odpovědnost je na vás, na jednotlivých zastupitelích. Pevně věříme, že zastupitelstvo přijme rozhodnutí, které nepoškodí město Olomouc a jeho budoucnost.

Strana zelených se domnívá, že rozhodnutí, které takto výrazně zatíží městský rozpočet, by mělo projít veřejnou debatou, která by se měla konat ještě před komunálními volbami. Strana zelených preferuje vyhlášení referenda o této otázce s tím, že by se konalo ve stejném termínu jako komunální volby.

Více informací o našem pohledu na odkup stadionu a navržená řešení najdete na tomto odkazu.

 

Strana zelených ZO Olomouc

 

Pět důvodů, proč Zelení nesouhlasí, aby město koupilo Andrův stadion

Strana Zelených v Olomouci nesouhlasí s chystaným prodejem Androva stadionu do majetku města Olomouce. Zasazujeme se o vyhlášení referenda, které by na podzim roku 2018 dalo občanům města Olomouce možnost se k této obchodní transakci vyjádřit. Navrhujeme současně, aby se konalo ve dnech komunálních voleb.

 

Pět důvodů, proč nesouhlasíme s koupí Androva stadionu, je natolik závažných, že vyžadují hlubší společenskou a politickou diskusi namísto urychleného odkupu této nemovitosti.

 

  1. Nejzávažnějším důvodem vůbec je celková hospodářská situace města.Jsme bohužel jedním z nejvíce zadlužených měst v ČR. Celkový dluh dosahuje téměř 2 MILIARD korun (to znamená, že každý občan Olomouce, včetně kojenců a důchodců, virtuálně dluží 20 tisíc korun!!). Tato transakce se negativně dotkne hospodaření na desítky let dopředu. Může si město Olomouc dovolit krátit finanční prostředky na opravy chodníků, kanalizace, vodovodů, na dětská hřiště a školky či jiné, pro město mnohem důležitější funkce? Strana zelených je přesvědčena, že ne!

 

  1. Politická reprezentace města Olomouc dlouhodobě nevyniká obchodními schopnostmi.Příkladů jsme v minulosti viděli více: notoricky známý je již více než deset let olomoucký aquapark s náklady okolo 1 miliardy korun (to znamená, že každý občan města Olomouce poslal na Aquapark 10 tisíc korun). Aquapark je nevýdělečný a brzy do něj bude nutné opět investovat výrazné finanční prostředky. Podobnou obchodní schopnost město prokázalo, když prodalo vlastní pozemek, na kterém soukromá společnost vystavěla objekt Namiro. Soukromá společnost následně část objektu městu za nevýhodných podmínek s náklady cca 20 milionů ročně pronajala a zdá se, že město jako jediný velký nájemce splácí úvěr soukromníka.  Město zde vybudovalo na vlastní náklady (v cizí budově!!) klimatizaci a dodnes platí opravy výtahů.

 

  1. Není to ale jen, beztak neomluvitelná, ekonomická neschopnost představitelů města, trvající po několik volebních období a koalic. Je to i historicky špatná zkušenost se sestavováním smluv ve jménu města. Například přímá smluvní podpora projektu Šantovky, kde se město smlouvou zavázalo, že bude bezvýhradně podporovat další budovatelské vize developera. Nechceme, aby se podobná situace opakovala i se stadionem.

 

  1. Hrozí riziko pozemkových spekulací.Město prokázalo dvě desetiletí trvající neschopnost odkoupit pozemky okolo hokejové haly, přestože byly k prodeji. Teprve nyní je odkoupilo od vlastníka, který byl schopen všechny okolní pozemky a související budovy skoupit do svého vlastnictví. Samozřejmě ale za mnohem vyšší cenu. S ohledem na již proběhlý odprodej pozemků tréninkového areálu Sigmy „v souladu s územním plánem“ je otázka, čeho se ještě nadějeme.

 

  1. Otázkou také zůstává, co město koupí Androva stadionu vlastně získá?Zopakujme si fakta: statutární město Olomouc je akcionářem v SK Sigma Olomouc, vlastní cca 34% akcií. Druhým akcionářem je spolek okolo pana Jaromíra Gajdy – SK OLOMOUC SIGMA MŽ, z.s., který vlastní zbylých 66%.

 

Město chce odkoupit stadion za 147 milionů korun (to znamená, že každý občan Olomouce pošle na nákup tohoto stadionu 1470 korun) a k tomu ještě přidá svých 34% akcii v SK Sigma Olomouc. Město tak získá stadion, který je využíván jen 1x za 14 dní profesionálními fotbalisty. Stadion, o kterém se již ví, že budoucí pronájem fotbalistům nepokryje ani roční náklady na jeho správu. Mluvíme zde o dalších cca 8 milionech Kč (to znamená, že každý rok, každý občan Olomouce pošle na stadion 80 korun), které bude město ročně vyplácet jen na jeho provoz. A vůbec nemluvíme o budoucích investicích, které dříve či později zcela jistě přijdou. To vše financováno všemi daňovými poplatníky města Olomouce!

 

Navíc zcela reálně hrozí, že jakmile město stadion odkoupí, bude muset vrátit státní dotaci ve výši 60 milionů korun, která byla poskytnuta v roce 2014 na rekonstrukci hlavní tribuny.

 

Zelení věří, že tyto finanční prostředky by měly jít primárně do podpory sportování mládeže a ne na veřejnou podporu profesionálního sportu. Je známým faktem, že v mládežnických týmech Sigmy Olomouc mnoho olomouckých dětí nenajdete. Je to pochopitelné – Sigma má ty největší nároky na kvalitu mladých sportovců. Proto ti, kteří nemají výkonnost, odcházejí do menších sportovních klubů jako například Holice, Slavonín, Chválkovice, Nemilany, a další. Tyto kluby jsou ale zoufale podfinancovány. I proto, že stovky milionů korun půjdou pro zajištění profesionálního klubu, který bude zcela v držení zájmového spolku pod vedením pana Gajdy. 

 

 

Zelení proto navrhují tyto kroky:

 

  1. Vyhlášení referenda, které dá na podzim roku 2018 občanům města Olomouce možnost se k této obchodní transakci vyjádřit. Navrhujeme, aby se konalo ve dnech konání komunálních voleb;

 

  1. Revizi ujednaného obchodu tak, aby Statutární město Olomouc vyměnilo svých 34% akcii za veškeré veřejné plochy v okolí Androva stadionu – tím pádem by se zájmový spolek stal 100% vlastníkem klubu a stadionu – a to zcela zdarma;                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      
  2. Smluvní ujednání, že zájmový spolek a jeho právní následníci budou na tomto místě provozovat fotbalový       stadion dalších 100 let. Podmínkou je účast v profesionální soutěži (1. nebo 2. liga). V opačném případě by stadion a pozemky připadly zpět městu.

 

Pro podporu těchto kroků zorganizují Zelení petici mezi obyvateli města Olomouce.

 

Budeme rádi, pokud nám vyjádříte podporu na frantisek.kocourek@zeleni.cz (předseda ZO)

Luboš Šavrňák