Pět důvodů, proč Zelení nesouhlasí, aby město koupilo Andrův stadion

Strana Zelených v Olomouci nesouhlasí s chystaným prodejem Androva stadionu do majetku města Olomouce. Zasazujeme se o vyhlášení referenda, které by na podzim roku 2018 dalo občanům města Olomouce možnost se k této obchodní transakci vyjádřit. Navrhujeme současně, aby se konalo ve dnech komunálních voleb.

 

Pět důvodů, proč nesouhlasíme s koupí Androva stadionu, je natolik závažných, že vyžadují hlubší společenskou a politickou diskusi namísto urychleného odkupu této nemovitosti.

 

  1. Nejzávažnějším důvodem vůbec je celková hospodářská situace města.Jsme bohužel jedním z nejvíce zadlužených měst v ČR. Celkový dluh dosahuje téměř 2 MILIARD korun (to znamená, že každý občan Olomouce, včetně kojenců a důchodců, virtuálně dluží 20 tisíc korun!!). Tato transakce se negativně dotkne hospodaření na desítky let dopředu. Může si město Olomouc dovolit krátit finanční prostředky na opravy chodníků, kanalizace, vodovodů, na dětská hřiště a školky či jiné, pro město mnohem důležitější funkce? Strana zelených je přesvědčena, že ne!

 

  1. Politická reprezentace města Olomouc dlouhodobě nevyniká obchodními schopnostmi.Příkladů jsme v minulosti viděli více: notoricky známý je již více než deset let olomoucký aquapark s náklady okolo 1 miliardy korun (to znamená, že každý občan města Olomouce poslal na Aquapark 10 tisíc korun). Aquapark je nevýdělečný a brzy do něj bude nutné opět investovat výrazné finanční prostředky. Podobnou obchodní schopnost město prokázalo, když prodalo vlastní pozemek, na kterém soukromá společnost vystavěla objekt Namiro. Soukromá společnost následně část objektu městu za nevýhodných podmínek s náklady cca 20 milionů ročně pronajala a zdá se, že město jako jediný velký nájemce splácí úvěr soukromníka.  Město zde vybudovalo na vlastní náklady (v cizí budově!!) klimatizaci a dodnes platí opravy výtahů.

 

  1. Není to ale jen, beztak neomluvitelná, ekonomická neschopnost představitelů města, trvající po několik volebních období a koalic. Je to i historicky špatná zkušenost se sestavováním smluv ve jménu města. Například přímá smluvní podpora projektu Šantovky, kde se město smlouvou zavázalo, že bude bezvýhradně podporovat další budovatelské vize developera. Nechceme, aby se podobná situace opakovala i se stadionem.

 

  1. Hrozí riziko pozemkových spekulací.Město prokázalo dvě desetiletí trvající neschopnost odkoupit pozemky okolo hokejové haly, přestože byly k prodeji. Teprve nyní je odkoupilo od vlastníka, který byl schopen všechny okolní pozemky a související budovy skoupit do svého vlastnictví. Samozřejmě ale za mnohem vyšší cenu. S ohledem na již proběhlý odprodej pozemků tréninkového areálu Sigmy „v souladu s územním plánem“ je otázka, čeho se ještě nadějeme.

 

  1. Otázkou také zůstává, co město koupí Androva stadionu vlastně získá?Zopakujme si fakta: statutární město Olomouc je akcionářem v SK Sigma Olomouc, vlastní cca 34% akcií. Druhým akcionářem je spolek okolo pana Jaromíra Gajdy – SK OLOMOUC SIGMA MŽ, z.s., který vlastní zbylých 66%.

 

Město chce odkoupit stadion za 147 milionů korun (to znamená, že každý občan Olomouce pošle na nákup tohoto stadionu 1470 korun) a k tomu ještě přidá svých 34% akcii v SK Sigma Olomouc. Město tak získá stadion, který je využíván jen 1x za 14 dní profesionálními fotbalisty. Stadion, o kterém se již ví, že budoucí pronájem fotbalistům nepokryje ani roční náklady na jeho správu. Mluvíme zde o dalších cca 8 milionech Kč (to znamená, že každý rok, každý občan Olomouce pošle na stadion 80 korun), které bude město ročně vyplácet jen na jeho provoz. A vůbec nemluvíme o budoucích investicích, které dříve či později zcela jistě přijdou. To vše financováno všemi daňovými poplatníky města Olomouce!

 

Navíc zcela reálně hrozí, že jakmile město stadion odkoupí, bude muset vrátit státní dotaci ve výši 60 milionů korun, která byla poskytnuta v roce 2014 na rekonstrukci hlavní tribuny.

 

Zelení věří, že tyto finanční prostředky by měly jít primárně do podpory sportování mládeže a ne na veřejnou podporu profesionálního sportu. Je známým faktem, že v mládežnických týmech Sigmy Olomouc mnoho olomouckých dětí nenajdete. Je to pochopitelné – Sigma má ty největší nároky na kvalitu mladých sportovců. Proto ti, kteří nemají výkonnost, odcházejí do menších sportovních klubů jako například Holice, Slavonín, Chválkovice, Nemilany, a další. Tyto kluby jsou ale zoufale podfinancovány. I proto, že stovky milionů korun půjdou pro zajištění profesionálního klubu, který bude zcela v držení zájmového spolku pod vedením pana Gajdy. 

 

 

Zelení proto navrhují tyto kroky:

 

  1. Vyhlášení referenda, které dá na podzim roku 2018 občanům města Olomouce možnost se k této obchodní transakci vyjádřit. Navrhujeme, aby se konalo ve dnech konání komunálních voleb;

 

  1. Revizi ujednaného obchodu tak, aby Statutární město Olomouc vyměnilo svých 34% akcii za veškeré veřejné plochy v okolí Androva stadionu – tím pádem by se zájmový spolek stal 100% vlastníkem klubu a stadionu – a to zcela zdarma;                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      
  2. Smluvní ujednání, že zájmový spolek a jeho právní následníci budou na tomto místě provozovat fotbalový       stadion dalších 100 let. Podmínkou je účast v profesionální soutěži (1. nebo 2. liga). V opačném případě by stadion a pozemky připadly zpět městu.

 

Pro podporu těchto kroků zorganizují Zelení petici mezi obyvateli města Olomouce.

 

Budeme rádi, pokud nám vyjádříte podporu na frantisek.kocourek@zeleni.cz (předseda ZO)

Luboš Šavrňák

Jak mi skoro prošel pozměňovací návrh – postřehy z 18. zastupitelstva

Včera bylo opět výživné a zajímavé zastupitelstvo. Projednávaly se tam zásadní věci – rozpočet, strategický plán, o těch si můžete přečíst i jinde. Připojil bych jenom pár drobných postřehů.

 

Původně pátý bod -ale nakonec hned první po schválení programu- byl bod nazvaný „Finanční dar na zakoupení diagnostického přístroje pro Fakultní nemocnici v Olomouci“. Podle důvodové zprávy mělo jít o přístroj na diagnostiku cystické fibrózy. Cystická fibróza je zákeřné onemocnění. Nicméně ze žádosti jsem se vůbec nedozvěděl, o jaký přístroj se jedná a na jaké konkrétní vyšetření.

 

Snažil jsem se to tedy dohledat tyto informace z veřejně dostupných zdrojů. Rozšířil jsem si díky tomu znalosti o cystické fibróze, za což jsem v konečném důsledku rád. Zjistil jsem, že všechna vyšetření pro diagnostiku cystické fibrózy Fakultní nemocnice rutinně provádí – jak vyšetření chloridů v potu, tak i genetické testy. Ty druhé jmenované dokonce dělají i komerční laboratoře, v Olomouci například Fertimed. Tak jsem tedy pátral dál.

 

Pátrání nepomohla ani skutečnost, že webové stránky spolku Crosspoint Olomouc se průběžně objevovaly a mizely. Nakonec jsem našel tiskovou zprávu tohoto spolku na stránkách pražské PR agentury Stance Communication. Tam jsem se konečně dozvěděl víc. Jde o přístroj Exhaler D na měření míry zasažení plic. Ze strany dětské kliniky se potom v tiskové zprávě vyjadřuje prof. František Kopřiva. Takže jsem se alespoň zorientoval, o co přesně jde.

 

Při tomto pátrání jsem ale zjistil nemilou věc. Důvodová zpráva se odkazovala na žádost neziskové organizace jako na přílohu, pokud tedy pozvánku na koncert budeme požadovat za žádost o dar od města Olomouce. Bohužel ale tato žádost není zveřejněna na webových stránkách města, což je v rozporu s jednacím řádem zastupitelstva. Je tam zveřejněno usnesení, důvodová zpráva a návrh darovací smlouvy. Samotná žádost ne.

 

Další problematickou oblastí je fakt, že darovací smlouva je pouze se spolkem, nicméně finálním uživatelem tohoto přístroje má být Fakultní nemocnice v Olomouci. Z předložení žádosti vůbec nevyplývá, jestli má FN o tento přístroj zájem. A nabízejí se další otázky. Má FN toto vyšetření nasmlouvané se zdravotními pojišťovnami? Pokud pojišťovny nebudou vyšetření hradit, tak se obávám, že přístroj využitý nebude.

 

Při projednávání jsem se zeptal, jestli skutečnost, že podklady nebyly zpřístupněny veřejnosti, není překážkou pro projednání bodu. Prý není, ujistil mě primátor. Měl jsem v tom určitě pochybnosti, ale budiž. Tak jsem navrhl pozměňovací návrh, podle kterého by darovací smlouva byla uzavřena poté, co obdarovaný předloží závazné stanovisko Fakultní nemocnice, že o přístroj má zájem a bude jej provozovat. Za mě logický požadavek v souladu s principy zodpovědného dárcovství.

 

A tady začala ta zajímavá část. Hlasuje se nejprve pozměňovací návrh a  teprve potom pro původní usnesení. Takže se hlasovalo o mém pozměňovacím návrhu a 23 zastupitelů bylo pro. To mě samotného překvapilo, ale zjevně nejen mě. Hned poté jedna kolegyně zastupitelka hlasování zpochybnila s tím, že hlasovala proti a zobrazilo se pro a že selhalo hlasovací zařízení. Primátor tedy hlasování vyhlásil za zmatečné a hlasovalo se znovu. A ejhle, tentokrát už bylo pro pouze 11 zastupitelů. Vážně? Už jsem si zvykl, že koalice hlasuje neustále společně, ale takhle? Takže můj návrh neprošel. A odhlasovalo se původní znění.

 

Naštěstí tahle železná disciplína nefunguje stoprocentně. Druhou kauzou byl podbod 2.14 v majetkoprávních záležitostech. Celá kauza je poměrně komplikovaná, pokud si chcete přečíst všechny detaily, tak jsou zde, strana 50:

 

Stručně – manželé Maděrkovi si chtěli koupit od města pozemek. S městem uzavřeli smlouvu o nájmu a budoucí kupní smlouvu za účelem výstavby rodinného domu. A začali vyřizovat hypotéku, stavební povolení a všechny další náležitosti. To se zkomplikovalo hlavně díky chybám magistrátu. A teď přichází pointa – město chce stavět cyklostezky. S tím určitě souhlasíme. Nicméně jeden z majitelů pozemků na trase budoucí cyklostezky si usmyslel, že by chtěl právě tento pozemek. Tak začali náměstci jednat. Oslovili Maděrkovi, jestli by nechtěli jiný pozemek. Nechtěli. Tady bychom čekali, že dalšímu zájemci řeknou – bohužel, tenhle pozemek není k dispozici. Protože smlouvy se mají ctít.

 

Ne tak v Olomouci. Druhý zájemce je vlivný podnikatel. A tak rada navrhla usnesení, podle kterého zastupitelstvo neschvaluje prodej Maděrkovým. Dokonce v důvodové zprávě je uvedeno, že pokud se Maděrkovi obrátí na soud, tak velmi pravděpodobně uspějí. A i přesto rada navrhuje, aby zastupitelstvo prodej neschválilo. Prý proto, že výstavba cyklostezek je složitá. To určitě ano, ale za cenu šikany občanů?

 

Naštěstí přímo na jednání zastupitelstva přišla paní Maděrková a důrazně se proti tomuto postupu ohradila. Rozpoutala se bouřlivá diskuse a konečně volební mašinérie koalice dostala závažné trhliny. Byl předložen pozměňovací návrh ve smyslu, že zastupitelstvo prodej Maděrkovým schvaluje a ten byl velkou většinou schválen, navzdory radě.

 

Dodnes to vypadalo, že hlasovací mašinérie koalice je neprůstřelná. Ale je dobrá zpráva, že jsou věci, které rada dělá a které se ani koaličním zastupitelům  nelíbí. Kontrolní mechanismy fungují. Díky kolegové zastupitelé.

Richard Kořínek

zastupitel

Šlapej a neptej se

V říjnu byla na webových stránkách města zveřejněna informace o instalaci nových cyklostojanů v centru Olomouce. Tato skutečnost sama o sobě je dozajista chvályhodná. Parkování kol v centru města – na rozdíl od parkování aut – bylo a stále zůstává velmi problematické. V tiskové zprávě nicméně nebylo zmíněno několik důležitých informací. Co naopak veřejně zmíněno bylo, je způsob, jakým se vytvářel plán osazování cyklostojanů. Na základě diplomové práce. Místo aby se rada města obrátila na uživatele, influencery v oblasti cyklodopravy, členy pracovní skupiny, vzala si jako výchozí materiál tehdy ještě neobhájenou diplomovou práci studenta UP.

 

Co v článku zmíněno nebylo, je skutečnost, že k současnému stavu nemalou měrou přispěli zástupci  Zelených v pracovní skupině pro cyklodopravu, kteří na základě uživatelských zkušeností navrhli zhruba 20 míst, kam mají být stojany umístěny. Většina z návrhů byla použita a prezentována jako výsledek rozhodnutí rady. Jako zástupci Zelených jsme samozřejmě za výsledek rádi. Stejně tak kvitujeme pozitivně, že byly konečně po několika omylech z minulosti osázeny stojany, které jsou bezpečné a neničí kola.

 

Přesto doufáme, že rada města bude v naplňování své politiky podpory bezmotorové dopravy důslednější. V Olomouci máme v současnosti řadu rozestavěných fragmentů cyklostezek, které jízdu na kole spíše komplikují, než aby je usnadňovaly. Město z rozpočtu poskytuje na jejich dostavbu minimum, čeká se (na rozdíl od parkovišť pro auta) na “vhodné dotační tituly.” Do výstavby cyklostojanů investuje město zhruba 200 tisíc ročně. Tedy asi 215x méně, než do Aquaparku.

 

Často jsou jako klíčový problém v podpoře cyklodopravy zmiňovány finance nebo majetkoprávní vztahy. Abychom k problému přistoupili pozitivně, popíšeme zde několik nízkonákladových řešení, které může rada bez problémů udělat. Bude-li politická vůle.

 

  1. Zajistit u TSMO celoroční údržbu cyklostezek. Nemalá část populace využívá kolo celoročně k dopravě, nikoliv jen k rekreaci.
  2. Prezentovat novinky (cyklostojany) na akcích města a jejích příspěvkových organizací a akciových společností (např. Městský bál, Flora).
  3. Motivovat zaměstnance magistrátu k účasti v kampani Do práce na kole.
  4. Zaplatit jim účastnický poplatek v této kampani.
  5. Nabízet v centru Semafor údržbu kol a poradenství zdarma.

 

Jsme přesvědčeni, že pro zdravější město a omezení každoročních smogových situací a překračování emisních limitů není potřeba udělat zas tak mnoho. Věříme, že v podpoře chodců a cyklistů najdeme s radou města vzácnou shodu a že se podaří do konce volebního období prosadit alespoň dílčí změny.

Pavel Bednařík

Richard Kořínek o nevýhodných majetkových transakcích města Olomouce

Vyjádřil jsem se k majetkoprávním záležitostem. Je zarážející, že si něco schválíme a poté si to zase odschválíme. Takže můj projev:

 

Vážení kolegové,

na předminulém zastupitelstvu jsme schvalovali převod bytové  jednotky č. 308/4, byt, v domě č. p. 308, 309, 310, Ovesná 17, 19, 21 v Dlouhodobé koncepci hospodaření s nemovitým majetkem ve vlastnictví SMOl na období 2016 – 2018 z kategorie A nemovité věci ve vlastnictví SMOl, které nejsou dlouhodobě určeny k prodeji, směně nebo darování do kategorie C – nemovité věci určené k prodeji, směně nebo darování. Zdůvodnění bylo, že byt je ve velmi špatném stavu a případná rekonstrukce by stála cca 500 000 Kč. Na minulém zastupitelstvu byl potom schválen prodej bytu společnosti Technické služby Olomouc, a.s.

Dnes projednáváme další převedení bytové jednotky č. 515/4 z kategorie A do kategorie C, tentokrát pro potřeby Dopravního podniku města Olomouce. Obávám se, že původní záměr Dlouhodobé koncepce hospodaření s nemovitým majetkem tímto začíná dostávat zásadní trhliny a přestává být funkční.  Možná by se kategorie A mohla přejmenovat na  „Nemovité věci ve vlastnictví SMOL které nejsou určeny k prodeji směně nebo darování dokud se o ně někdo nepřihlásí“.

Město nemá dostatek bytů. V rámci zpracovávaného Strategického plánu se řeší bod 4.4 Problematika dostupného bydlení a přesto pokračuje trend rozprodávání bytů ve vlastnictví SMOL. Rád bych tedy vyjádřil nesouhlas s tímto bodem a požádal o samostatné hlasování o tomto bodu. 

 

Můj návrh byl zamítnut

Rada města Olomouce připravila na svém jednání 31. 10. 2017 pracovní skupinu k provozu vodohospodářské infrastruktury, kde jsme jako Zelení nebyli zahrnuti. Materiál byl předložen na stůl, což už samo o sobě je podivné.

Podal jsem pozměňovací návrh, abych byl ještě zařazen jako člen v pracovní skupině bez náhradníka. Pozměňovací návrh opět neprošel.

K  Nabytí majetku společnosti Hokejová hala Olomouc a.s. Co s tím?

 

  • Je to špatné řešení, ale zde jsou pouze špatná řešení.
  • Je škoda, že se větší pozornost nevěnovala i variantě pronájmu, kterou zmiňuje Mgr. Polák ve svých přípisech zastupitelům, ale už není prostor pro analýzu této varianty
  • Bohužel chybí ekonomický výhled, jak už uváděli předřečníci
  • Pořízení stadionu a malé haly umožňuje kromě podpory profesionálního sportu podpořit také amatérský sport. Doufáme tedy, že se podaří nají vyvážený poměr mezi využitím pro profesionální sport, sport mládeže a širokou veřejností
  • Jak se projeví v rozpočtu a za čeho bude tato suma zhruba v květnu příštího roku hrazena?

 

Nakonec, s těžkým srdcem, jsem pořízení haly podpořil.

K Záměru nabytí Androva stadionu jsem musel vystoupit. Nejde přece dělat slepého a kritizovat a pak se zdržet, či hlasovat pro s nějakou připomínkou. Podporujeme sportovní vyžití všech našich dětí. Město musí soustavně podporovat malé kluby v městských částech, stadion v Holicích je ve špatném stavu, máme dluh jak Brno a tady se podporuje soukromý business na úkor nás všech.

 

Chtěl bych obrátit vaši pozornost k plánované provozní ztrátě, kterou uvádí analýza Grant Thornton. Provozní ztráta je záležitostí nastavení nájmu a není důvod aby byla přenášena na město. Bavíme se cca o 12 – 15 milionech Kč ročně a podle důvodové zprávy také o dalších 4 milionech Kč provozní ztráty ročně.

 

Ve skutečnosti ale nejde o provozní ztrátu ale o podporu akciové společnosti. Takže jestli by byla čistá akvizice ještě ke zvážení, tak proč ještě přebírat další náklady za akciovou společnost?

 

Jedná se o podporu profesionálního sportu. Jestli se při nákupu Hokejové haly můžeme zamýšlet, jaký prospěch může mít z jejího vlastnictví amatérský sport v Olomouci i široká veřejnost – např.  jak bude organizováno veřejné bruslení, kdy budou bruslit školy a podobně, tak zde žádné takové využití pro širokou veřejnost neexistuje. Jediné využití stávajícího areálu je pro profesionální fotbal. Což je business podle vlastních pravidel a soukromé podnikání.

 

Velmi si vážím výkonů fotbalistů Sigmy a práci všech kdo se na jejich výkonech podílejí. I s ohledem na jejich aktuální výsledky. Jsem ale přesvědčen, že město má podporovat sport mládeže a amatérský sport pro širokovou veřejnost a ne profesionální sport. Z toho důvodu bych si dovolil navrhnout, aby zastupitelstvo tento bod odložilo. Za 11 měsíců proběhnou volby a nechme rozhodnout občany, jestli chtějí aby město podporovalo profesionální fotbal stamilionovými částkami.

Děkuji za pozornost.

 

Hlasoval jsem PROTI (jako jediný, viz článek). Prakticky je jedno, jestli někdo hlasuje proti nebo se zdrží, ale tady jsem vážně musel říct důrazné ne.

A závěrem neverending story  AQUAPARK OLOMOUC a.s.  – 3. tranže odkupu akcií. Město je zadluženo, na Aquapark je podáno trestní oznámení. Všichni jsou z toho zoufalí, nebo to aspoň  tvrdí, a nikdo neví co s tím. Když budeme hlasovat pro, tak je to zjevně nevýhodné pro město a je to špatně. Když budeme hlasovat proti a usnesení neprojde, tak se protistrana bude s městem soudit a velmi pravděpodobně prohrajeme a bude to stát mnohem víc. Hezké dědictví nám nechali naší předchůdci.

A tak se muselo hlasovat tajně a peníze se vyplatí. Je to špatně. A je to strašně špatně už od začátku. Hezky to shrnul kolega zastupitel. Začíná to slavnostním stříháním pásek a končí tajným hlasováním. A co když bude tohle hlasování prověřovat policie kvůli poškození města? Tak těch 25 hlasů pro asi vyberou losem.

Za rok budou volby. Na stránkách Aquaparku jsou ještě pořád fotky ze slavnostního otevření –  Možná by bylo fajn si je důkladně prohlédnout.

 

 

O alternativních školách a státních maturitách s lídryní Zelených v Olomouckém kraji Hanou Vackovou

Lídryně Zelených v Olomouckém kraji a středoškolská profesorka Hana Vacková hovoří o své vizi českého školství i o současných problémech. Rozhovor je k shlédnutí zde.

 

Pozvánka na besedu „Média a jejich role při oslovování mladých voličů“

 

Srdečně vás zveme na besedu k tématu

 Média a jejich role při oslovování mladých voličů,

která se uskuteční dne

11. října 2017 od 16:30 v Café 87 (Denisova 824/47, horní patro).

O tématu budou diskutovat:

 novinářka Mgr. Petra Procházková, Ph.D.

a akademik Mgr. Vladimír P. Polách, Ph.D.

 

Otázky pro hosty:

Kdo má kontrolu nad mediálním sdělení a kdo jej vytváří?

Jaký je jazyk mediálního sdělení?

Jak důležitá jsou mediální sdělení vzhledem pro mladé voliče?

Jaké emoce mediální sdělení mají vyvolávat?

Která média jsou důvěryhodná a která méně?

 

Těšíme se na setkání s vámi!

Hana Vacková

Lídryně kandidátky Strany zelených v Olomouckém kraji

Náš člen Radim Zámec komentuje na ČT24 napjatou situaci v Katalánsku

Náš člen Radim Zámec, hispanista z Univerzity Palackého v Olomouci, hovoří na ČT24 o vyhlášení nezávislosti Katalánska na Španělsku. Živý vstup můžete vidět zde

 

 

BÍLÉ PLUS aneb jeden z příkladů, jak se hospodaří s veřejnými penězi

Dotační program na podporu konzumace mléka Bílé plus, který opakovaně získával peníze jak z EU, tak i od ministerstva zemědělství, představuje ideální případ propojení státu se soukromými zájmy podnikatelů. Právě podnikatelské sdružení do silné lobbistické skupiny – Agrární komory ČR, staví tuto organizaci do výhodné pozice pro ovlivňování ministerstva a zajišťuje opakované získávání peněz z podobných projektů například na propagaci jejich produktů. Vrcholem tohoto, z tržního pohledu absurdního, modelu je to, že z peněz českých a evropských daňových poplatníků byl program Bílé plus částečně financován i pro sousední Slovensko – pravděpodobně proto, aby členům Agrární komory ČR za peníze nás všech dělaly reklamu i v sousední zemi.

 

Celkové náklady projektu Bílé plus
2014 (Kč) 2015 (Kč) 2016 (Kč) Celkem (Kč)
4 371 570 4 309 470 4 132 809 12 813 849

Když jsou peníze z dotací hlavním důvodem projektu

Jak tedy celý projekt, zaměřený na propagaci mléka směrem na veřejnost, působí? Od prvního kliknutí na stránky Bílé plus lze vidět, že na nich nebylo agenturou a priori, s.r.o. odvedeno příliš práce. Webové stránky jsou špatně udělané a graficky vůbec neodpovídají standardu dnešní doby – mimo jiné nejsou upraveny tak, aby se správně zobrazovaly v různých rozlišeních, lze nalézt chyby i ve formátování textu anebo jsou jednotlivé odkazy zobrazovány na nevhodném pozadí a stávají se tak těžko čitelnými.

O to smutnější je zjištění, kolik peněz bylo na vytvoření a správcovství webu vynaloženo:

 

Kom. aktivity na internetu

Země 2014 2015 2016 Celkem
Česká republika 17 250 € 11 900 € 9 760 € 38 910 €
Česká republika 465 750 Kč 321 300 Kč 263 520 Kč 1 050 570 Kč
Slovensko 10 050 € 7 030 € 5 880 € 22 960 €
Slovensko 271 350 Kč 189 810 Kč 158 760 Kč 619 920 Kč
Celkem 737 100 Kč 511 110 Kč 422 280 Kč 1 670 490 Kč

 

Dalším problémem je poskytnutí peněz na vytvoření slovenské verze – zde nenajdeme absolutně žádné změny kromě toho, že bylo vše přeloženo z češtiny do slovenštiny (!!!). To je za celkovou částku 620 tisíc dost málo. Otázkou tedy zůstává, na co byly peníze určené na slovenskou verzi využity? Možná vás napadlo, že to bylo na facebookovou kampaň tohoto projektu

Kromě toho do této rozpočtové kapitoly spadá také spravování účtu na Facebooku, který i díky sponzorovaným příspěvkům a dalším aktivitám nasbíral neuvěřitelných 3254 označení “To se mi líbí”. Organický dosah a relevanci příspěvků asi netřeba komentovat, je lepší je zhlédnout. A jako bonus, pokud tak učiníte, zjistíte, že příspěvků zaměřených na propagaci mléka a mléčných výrobků bylo naprosté minimum a mnohem častěji se v rámci stránek objevovaly věci, které s dotačním programem vůbec nesouvisely – počasí či připomínky historických událostí. O tom se ale pochopitelně v závěrečném hodnocení programu nelze dočíst.

Je to o to podivnější, protože Bílé plus mělo být zaštítěno řadou známých osobností a odborníků. Rozhovory s nimi nebo další informace ale lze dohledat jen na internetových stránkách, přičemž celá věc opět působí značně neprofesionálně a uživatel si navíc informace musí stáhnout k sobě do počítače, protože jsou tyto další informace zpracovány v dokumentech aplikace Word nebo jako prezentace.

Pro tento účel byla projektem stanovena skupina odborníků, kteří si v některých případech přišli na nemalé odměny. Tito odborníci samozřejmě nebyli vybráni náhodou – jedná se o lidi, kteří mají pozitivní vztah k mléčnému byznysu. Například pan Kropáček přímo pracuje pro Českomoravský svaz mlékárenský a je tak vzhledem ke své pozici nezávislého odborníka v jasném střetu zájmů. Spotřebitelé tak v rámci prezentací spíše naráží na bagatelizaci problémů, se kterými je konzumace živočišného mléka spojena.

 

Jméno odborníka Název instituce Vyplacená odměna
PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. OB Klinika, Praha 50 000 Kč
prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. Ústav klinické alergologie a imunologie FN Hradec Králové 13 000 Kč
Ing. Jiří Kropáček, CSc. Českomoravský svaz mlékárenský, Praha 55 000 Kč
MUDr. Peter Minárik, Ph.D. Onlife, Bratislava 87 189 Kč
MUDr. Michal Piják Slovenská zdravotnická univerzita, Bratislava 20 265 Kč
prof. MUDr. Štefan Hrušovský, CSc., Dr.SVS Interní klinika SZU a UNB, Univerzitní nemocnice, Bratislava 73 638 Kč

 

Je mléko zdravé? Bílé plus má jasno – na rozdíl od vědců

Asi největší selhání kampaně Bílé plus spočívalo v tom, že v ní nebyla uvedena rizika, která jsou s konzumací mléka spojená. Naopak se snažila vytvořit dojem, že je jeho zvýšená konzumace zdravotně prospěšná, a tudíž vítaná. Část kampaně přitom cílila i na menší děti (3.-5. třídy základních škol), které by přitom neměly být vystavovány žádným reklamním kampaním a už vůbec ne těm, které podporují konzumaci nezdravých potravin jako například různých ochucených mléčných výrobků a podobně.

Ostatně hodnotit mléčné výrobky jako zdravé a prospěšné je v současnosti minimálně problematické. Přitom je to ale přesně to, co kampaní placení odborníci tvrdí. V poslední době se objevila řada studií, která poukazuje na propojení zvýšené konzumace mléka a incidence některých typů rakoviny (nejčastěji rakoviny plic, vaječníků, prostaty či prsu). Právě u těchto, vysoce běžných typů rakoviny, bylo možné u lidí se sníženou konzumací laktózy pozorovat mnohem lepší výsledky než u běžné populace (více například v této studii). Také existuje řada studií, která u populací se zvýšenou konzumací mléka odhalila zvýšenou incidenci osteoporózy.

V současné době stojí vědci a lékaři před obrovským dilema, zda mléčné výrobky doporučovat či naopak ne. Zatím se k celému problému staví vzhledem k nejednotným vědeckým poznatkům o jejich prospěšnosti/škodlivosti neutrálně, ale u odborníků už dávno nedochází k nekritické chvále mléka.

Tento rozpor lze demonstrovat i na tomto konkrétním příkladu – Bílé plus tvrdí, že mléko je nezastupitelné ve zdravé stravě. To samozřejmě není pravda a 10 významných odborných institucí už dávno schvaluje stravu bez mléka jako plnohodnotnou a zdravou. Naopak konzumace mléčného proteinu (kasein) z živočišného mléka byla kauzálně propojena s některými typy rakoviny. Některé současné výživové instituce, jako například Harvard School of Public Health, už mléko ze zdravého talíře téměř vyřadily a doporučují jen velice omezené dávky. To je v přímém rozporu s kampaní Bílé plus, která naopak usilovala o to, aby se mléko konzumovalo v co nejvyšším množství, což stojí například v této tiskové zprávě.

 

Nekvalitní zpracování a zavádějící informace – výsledek projektu Bílé plus

Zůstává tedy otázkou, proč by měly být podobné dotační projekty financovány. Jen v minulém roce bylo na podporu mléčného průmyslu v rámci dotací na dojnice rozděleno Státním zemědělským investičním fondem bezmála 1,3 miliardy korun. Pokud k tomu připočteme také další pobídky pro zemědělce, zjistíme, že bez velkých státních intervencí je už dnes mléčný průmysl ekonomicky neudržitelný. Zbytečně vynaložené prostředky na projekt Bílé plus a snaha Agrární komory ČR o udržení výnosného dotačního byznysu je pochopitelná – v tomto ohledu mnohem více selhává Ministerstvo zemědělství, v čele s lidovcem Jurečkou, který agrobyznysu po celou dobu svého působení v úřadu štědře přispíval. Nejedná se sice o klasický střet zájmů a není důvod se domnívat, že z podobných projektů tekly peníze i do rukou samotného ministra. Jde spíše o to, že Jurečka je sám zemědělcem a uvědomuje si, že bez dotací to dnes prostě nepůjde – v minulosti přepsal farmu na svou manželku sám tak je nepřímým příjemcem eurodotací. Bohužel ani ve stávající předvolební kampani nikdo otázku plýtvání evropských dotací v zemědělství příliš neřeší a tak nemůžeme očekávat žádné zásadní změny. Pravděpodobně se tak dočkáme také dalšího pokračování programu Bílé plus, ve kterém budou prostřednictvím zavádějících informací čerpány peníze na podporu mléčného byznysu.

Ondřej Plachý

1. místopředseda Strany zelených v Olomouckém kraji

7 největších památkových průšvihů v Olomouci

Zelení nechrání jen přírodu. Záleží nám také na kulturním dědictví – památkám, jimiž se můžeme u nás v Olomouckém kraji bezesporu pyšnit. Jaké má ale památkové péče vady na kráse? Přečtěte si náš přehled 7 největších škod na památkách v Olomouci za posledních 10 let.

 

Šantovka tower – památkovým odborem města Olomouce opakovaně povolovaný věžák o výšce 78 metrů v bezprostřední blízkosti historického centra, který bude mít celkově devastující dopad na celkové panorama města. Výšková budova je situována do ochranného pásma městské památkové rezervace Olomouc, kde jsou stavby o takové výšce z principu nemožné.

 

Salmův palác – rekonstrukce (dokončená 2015) barokního paláce v bezprostřední blízkosti památky Unesco na Horním náměstí nedopadla z hlediska památkové péče vůbec dobře. Největší škodu představuje zastropení palácového nádvoří robustní nevzhlednou konstrukcí, která změnila celý charakter dvora. Využití zastřešeného nádvoří k prodeji levného zboží představuje kulturně degradující využití významné památky v centru města. Zastřešení dvora opakovaně schválil odbor památkové péče města Olomouce.

 

Rekonstrukce ulic Pekařská-Denisova – nevhodná rekonstrukce ústředních ulic v historickém jádru rovněž nebyla dostatečně citlivá k památkovým hodnotám městské rezervace. Největším přehmatem bylo odstranění historické dlažby vozovky představované ohlazenými velkými žulovými kostkami. Tato tvarově zpatinovaná dlažba byla nahrazena řezanými kostkami, které svým charakterem zcela setřely historický ráz obou ulic. Tuto výměnu schválil odbor památkové péče města Olomouce.

 

Obchodní centrum Šantovka – toto obchodní centrum se nachází na okraji historického jádra a leží tím pádem v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Celkové řešení dané lokality je zcela v rozporu s tím, jak by měla nová část města v tak exponované a důležité pozici vypadat. Místo skutečné polyfunkční čtvrti se zelení a dvory se Olomoučané dočkali zastropené budovy o velikosti jednoho městského bloku s komerční funkcí. Takový přístup je zcela v rozporu se všemi urbanistickými, architektonickými, ekologickými zásadami. Orgán památkové péče mohl takové podobě zástavby bývalého továrního komplexu zabránit, ovšem neučinil tak. Odbor památkové péče města Olomouce neměl ke stavbě obchodního centra žádné připomínky.

 

Reklamy v centru – Odbor památkové péče města Olomouce opakovaně povoluje na domech v historickém jádru velkoplošné reklamy (parkoviště u hotelu Trinity) a reklamní bannery ve vyšších patrech domů. Velkoplošná reklama je přitom zakázána v centru města již samotným Regulačním plánem MPR Olomouc. Rovněž osazování reklam do úrovně vyšší než přízemí je v rozporu se zásadami památkové péče a vede k poškozování celkového vzhledu historického centra, které je památkově chráněné (městská rezervace).

 

Kino Metropol – v nedávné době došlo k zateplení objektu kina, které je stavbou z třicátých let 20. století. Zateplení je pro historické objekty obecně nevhodné, neboť dochází ke změně vzhledu, zejména proporcí jednotlivých prvků, hloubek okenních špalet. Zateplením také zaniká často původní materiál fasády a místo omítky je již jen stěrka, pod kterou je navíc umělohmotná síťovina. I u zdánlivě jednoduchých staveb ve stylu  funkcionalismu vede zateplení k deformaci a zmrzačení architektonického výrazu. To se projevilo i v případě kina Metropol přes viditelnou snahu o citlivý přístup. Tuto nevhodnou stavební úpravu historického objektu v majetku města schválil odbor památkové péče města Olomouce.

 

Horní náměstí = kabinet kuriozit, bazar, Disneyland a reklamní džungle? Odbor památkové péče města Olomouce podléhá tlaku města a různých podnikatelských subjektů a schvaluje na Horní náměstí umísťování tolik různých dočasných objektů, že se náměstí stává téměř neprůchodnou a neprůhlednou vizuální džunglí. Zejména v bezprostřední blízkosti památky Unesco je komerční zneužívání nejvýznamnějšího prostoru města velmi nevhodné a snižuje celkovou estetickou a kulturní úroveň centra města.

 

Ondřej Plachý

1. místopředseda Strany zelených v Olomouckém kraji