Náš člen Radim Zámec komentuje na ČT24 napjatou situaci v Katalánsku

Náš člen Radim Zámec, hispanista z Univerzity Palackého v Olomouci, hovoří na ČT24 o vyhlášení nezávislosti Katalánska na Španělsku. Živý vstup můžete vidět zde

 

 

BÍLÉ PLUS aneb jeden z příkladů, jak se hospodaří s veřejnými penězi

Dotační program na podporu konzumace mléka Bílé plus, který opakovaně získával peníze jak z EU, tak i od ministerstva zemědělství, představuje ideální případ propojení státu se soukromými zájmy podnikatelů. Právě podnikatelské sdružení do silné lobbistické skupiny – Agrární komory ČR, staví tuto organizaci do výhodné pozice pro ovlivňování ministerstva a zajišťuje opakované získávání peněz z podobných projektů například na propagaci jejich produktů. Vrcholem tohoto, z tržního pohledu absurdního, modelu je to, že z peněz českých a evropských daňových poplatníků byl program Bílé plus částečně financován i pro sousední Slovensko – pravděpodobně proto, aby členům Agrární komory ČR za peníze nás všech dělaly reklamu i v sousední zemi.

 

Celkové náklady projektu Bílé plus
2014 (Kč) 2015 (Kč) 2016 (Kč) Celkem (Kč)
4 371 570 4 309 470 4 132 809 12 813 849

Když jsou peníze z dotací hlavním důvodem projektu

Jak tedy celý projekt, zaměřený na propagaci mléka směrem na veřejnost, působí? Od prvního kliknutí na stránky Bílé plus lze vidět, že na nich nebylo agenturou a priori, s.r.o. odvedeno příliš práce. Webové stránky jsou špatně udělané a graficky vůbec neodpovídají standardu dnešní doby – mimo jiné nejsou upraveny tak, aby se správně zobrazovaly v různých rozlišeních, lze nalézt chyby i ve formátování textu anebo jsou jednotlivé odkazy zobrazovány na nevhodném pozadí a stávají se tak těžko čitelnými.

O to smutnější je zjištění, kolik peněz bylo na vytvoření a správcovství webu vynaloženo:

 

Kom. aktivity na internetu

Země 2014 2015 2016 Celkem
Česká republika 17 250 € 11 900 € 9 760 € 38 910 €
Česká republika 465 750 Kč 321 300 Kč 263 520 Kč 1 050 570 Kč
Slovensko 10 050 € 7 030 € 5 880 € 22 960 €
Slovensko 271 350 Kč 189 810 Kč 158 760 Kč 619 920 Kč
Celkem 737 100 Kč 511 110 Kč 422 280 Kč 1 670 490 Kč

 

Dalším problémem je poskytnutí peněz na vytvoření slovenské verze – zde nenajdeme absolutně žádné změny kromě toho, že bylo vše přeloženo z češtiny do slovenštiny (!!!). To je za celkovou částku 620 tisíc dost málo. Otázkou tedy zůstává, na co byly peníze určené na slovenskou verzi využity? Možná vás napadlo, že to bylo na facebookovou kampaň tohoto projektu

Kromě toho do této rozpočtové kapitoly spadá také spravování účtu na Facebooku, který i díky sponzorovaným příspěvkům a dalším aktivitám nasbíral neuvěřitelných 3254 označení “To se mi líbí”. Organický dosah a relevanci příspěvků asi netřeba komentovat, je lepší je zhlédnout. A jako bonus, pokud tak učiníte, zjistíte, že příspěvků zaměřených na propagaci mléka a mléčných výrobků bylo naprosté minimum a mnohem častěji se v rámci stránek objevovaly věci, které s dotačním programem vůbec nesouvisely – počasí či připomínky historických událostí. O tom se ale pochopitelně v závěrečném hodnocení programu nelze dočíst.

Je to o to podivnější, protože Bílé plus mělo být zaštítěno řadou známých osobností a odborníků. Rozhovory s nimi nebo další informace ale lze dohledat jen na internetových stránkách, přičemž celá věc opět působí značně neprofesionálně a uživatel si navíc informace musí stáhnout k sobě do počítače, protože jsou tyto další informace zpracovány v dokumentech aplikace Word nebo jako prezentace.

Pro tento účel byla projektem stanovena skupina odborníků, kteří si v některých případech přišli na nemalé odměny. Tito odborníci samozřejmě nebyli vybráni náhodou – jedná se o lidi, kteří mají pozitivní vztah k mléčnému byznysu. Například pan Kropáček přímo pracuje pro Českomoravský svaz mlékárenský a je tak vzhledem ke své pozici nezávislého odborníka v jasném střetu zájmů. Spotřebitelé tak v rámci prezentací spíše naráží na bagatelizaci problémů, se kterými je konzumace živočišného mléka spojena.

 

Jméno odborníka Název instituce Vyplacená odměna
PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. OB Klinika, Praha 50 000 Kč
prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. Ústav klinické alergologie a imunologie FN Hradec Králové 13 000 Kč
Ing. Jiří Kropáček, CSc. Českomoravský svaz mlékárenský, Praha 55 000 Kč
MUDr. Peter Minárik, Ph.D. Onlife, Bratislava 87 189 Kč
MUDr. Michal Piják Slovenská zdravotnická univerzita, Bratislava 20 265 Kč
prof. MUDr. Štefan Hrušovský, CSc., Dr.SVS Interní klinika SZU a UNB, Univerzitní nemocnice, Bratislava 73 638 Kč

 

Je mléko zdravé? Bílé plus má jasno – na rozdíl od vědců

Asi největší selhání kampaně Bílé plus spočívalo v tom, že v ní nebyla uvedena rizika, která jsou s konzumací mléka spojená. Naopak se snažila vytvořit dojem, že je jeho zvýšená konzumace zdravotně prospěšná, a tudíž vítaná. Část kampaně přitom cílila i na menší děti (3.-5. třídy základních škol), které by přitom neměly být vystavovány žádným reklamním kampaním a už vůbec ne těm, které podporují konzumaci nezdravých potravin jako například různých ochucených mléčných výrobků a podobně.

Ostatně hodnotit mléčné výrobky jako zdravé a prospěšné je v současnosti minimálně problematické. Přitom je to ale přesně to, co kampaní placení odborníci tvrdí. V poslední době se objevila řada studií, která poukazuje na propojení zvýšené konzumace mléka a incidence některých typů rakoviny (nejčastěji rakoviny plic, vaječníků, prostaty či prsu). Právě u těchto, vysoce běžných typů rakoviny, bylo možné u lidí se sníženou konzumací laktózy pozorovat mnohem lepší výsledky než u běžné populace (více například v této studii). Také existuje řada studií, která u populací se zvýšenou konzumací mléka odhalila zvýšenou incidenci osteoporózy.

V současné době stojí vědci a lékaři před obrovským dilema, zda mléčné výrobky doporučovat či naopak ne. Zatím se k celému problému staví vzhledem k nejednotným vědeckým poznatkům o jejich prospěšnosti/škodlivosti neutrálně, ale u odborníků už dávno nedochází k nekritické chvále mléka.

Tento rozpor lze demonstrovat i na tomto konkrétním příkladu – Bílé plus tvrdí, že mléko je nezastupitelné ve zdravé stravě. To samozřejmě není pravda a 10 významných odborných institucí už dávno schvaluje stravu bez mléka jako plnohodnotnou a zdravou. Naopak konzumace mléčného proteinu (kasein) z živočišného mléka byla kauzálně propojena s některými typy rakoviny. Některé současné výživové instituce, jako například Harvard School of Public Health, už mléko ze zdravého talíře téměř vyřadily a doporučují jen velice omezené dávky. To je v přímém rozporu s kampaní Bílé plus, která naopak usilovala o to, aby se mléko konzumovalo v co nejvyšším množství, což stojí například v této tiskové zprávě.

 

Nekvalitní zpracování a zavádějící informace – výsledek projektu Bílé plus

Zůstává tedy otázkou, proč by měly být podobné dotační projekty financovány. Jen v minulém roce bylo na podporu mléčného průmyslu v rámci dotací na dojnice rozděleno Státním zemědělským investičním fondem bezmála 1,3 miliardy korun. Pokud k tomu připočteme také další pobídky pro zemědělce, zjistíme, že bez velkých státních intervencí je už dnes mléčný průmysl ekonomicky neudržitelný. Zbytečně vynaložené prostředky na projekt Bílé plus a snaha Agrární komory ČR o udržení výnosného dotačního byznysu je pochopitelná – v tomto ohledu mnohem více selhává Ministerstvo zemědělství, v čele s lidovcem Jurečkou, který agrobyznysu po celou dobu svého působení v úřadu štědře přispíval. Nejedná se sice o klasický střet zájmů a není důvod se domnívat, že z podobných projektů tekly peníze i do rukou samotného ministra. Jde spíše o to, že Jurečka je sám zemědělcem a uvědomuje si, že bez dotací to dnes prostě nepůjde – v minulosti přepsal farmu na svou manželku sám tak je nepřímým příjemcem eurodotací. Bohužel ani ve stávající předvolební kampani nikdo otázku plýtvání evropských dotací v zemědělství příliš neřeší a tak nemůžeme očekávat žádné zásadní změny. Pravděpodobně se tak dočkáme také dalšího pokračování programu Bílé plus, ve kterém budou prostřednictvím zavádějících informací čerpány peníze na podporu mléčného byznysu.

Ondřej Plachý

1. místopředseda Strany zelených v Olomouckém kraji

7 největších památkových průšvihů v Olomouci

Zelení nechrání jen přírodu. Záleží nám také na kulturním dědictví – památkám, jimiž se můžeme u nás v Olomouckém kraji bezesporu pyšnit. Jaké má ale památkové péče vady na kráse? Přečtěte si náš přehled 7 největších škod na památkách v Olomouci za posledních 10 let.

 

Šantovka tower – památkovým odborem města Olomouce opakovaně povolovaný věžák o výšce 78 metrů v bezprostřední blízkosti historického centra, který bude mít celkově devastující dopad na celkové panorama města. Výšková budova je situována do ochranného pásma městské památkové rezervace Olomouc, kde jsou stavby o takové výšce z principu nemožné.

 

Salmův palác – rekonstrukce (dokončená 2015) barokního paláce v bezprostřední blízkosti památky Unesco na Horním náměstí nedopadla z hlediska památkové péče vůbec dobře. Největší škodu představuje zastropení palácového nádvoří robustní nevzhlednou konstrukcí, která změnila celý charakter dvora. Využití zastřešeného nádvoří k prodeji levného zboží představuje kulturně degradující využití významné památky v centru města. Zastřešení dvora opakovaně schválil odbor památkové péče města Olomouce.

 

Rekonstrukce ulic Pekařská-Denisova – nevhodná rekonstrukce ústředních ulic v historickém jádru rovněž nebyla dostatečně citlivá k památkovým hodnotám městské rezervace. Největším přehmatem bylo odstranění historické dlažby vozovky představované ohlazenými velkými žulovými kostkami. Tato tvarově zpatinovaná dlažba byla nahrazena řezanými kostkami, které svým charakterem zcela setřely historický ráz obou ulic. Tuto výměnu schválil odbor památkové péče města Olomouce.

 

Obchodní centrum Šantovka – toto obchodní centrum se nachází na okraji historického jádra a leží tím pádem v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Celkové řešení dané lokality je zcela v rozporu s tím, jak by měla nová část města v tak exponované a důležité pozici vypadat. Místo skutečné polyfunkční čtvrti se zelení a dvory se Olomoučané dočkali zastropené budovy o velikosti jednoho městského bloku s komerční funkcí. Takový přístup je zcela v rozporu se všemi urbanistickými, architektonickými, ekologickými zásadami. Orgán památkové péče mohl takové podobě zástavby bývalého továrního komplexu zabránit, ovšem neučinil tak. Odbor památkové péče města Olomouce neměl ke stavbě obchodního centra žádné připomínky.

 

Reklamy v centru – Odbor památkové péče města Olomouce opakovaně povoluje na domech v historickém jádru velkoplošné reklamy (parkoviště u hotelu Trinity) a reklamní bannery ve vyšších patrech domů. Velkoplošná reklama je přitom zakázána v centru města již samotným Regulačním plánem MPR Olomouc. Rovněž osazování reklam do úrovně vyšší než přízemí je v rozporu se zásadami památkové péče a vede k poškozování celkového vzhledu historického centra, které je památkově chráněné (městská rezervace).

 

Kino Metropol – v nedávné době došlo k zateplení objektu kina, které je stavbou z třicátých let 20. století. Zateplení je pro historické objekty obecně nevhodné, neboť dochází ke změně vzhledu, zejména proporcí jednotlivých prvků, hloubek okenních špalet. Zateplením také zaniká často původní materiál fasády a místo omítky je již jen stěrka, pod kterou je navíc umělohmotná síťovina. I u zdánlivě jednoduchých staveb ve stylu  funkcionalismu vede zateplení k deformaci a zmrzačení architektonického výrazu. To se projevilo i v případě kina Metropol přes viditelnou snahu o citlivý přístup. Tuto nevhodnou stavební úpravu historického objektu v majetku města schválil odbor památkové péče města Olomouce.

 

Horní náměstí = kabinet kuriozit, bazar, Disneyland a reklamní džungle? Odbor památkové péče města Olomouce podléhá tlaku města a různých podnikatelských subjektů a schvaluje na Horní náměstí umísťování tolik různých dočasných objektů, že se náměstí stává téměř neprůchodnou a neprůhlednou vizuální džunglí. Zejména v bezprostřední blízkosti památky Unesco je komerční zneužívání nejvýznamnějšího prostoru města velmi nevhodné a snižuje celkovou estetickou a kulturní úroveň centra města.

 

Ondřej Plachý

1. místopředseda Strany zelených v Olomouckém kraji

Olomoucký zastupitel za Zelené vystoupil proti partnerské smlouvě s čínským Kunmingem

 

Zastupitel za Zelené Richard Kořínek vystoupil na 16. zasedání olomouckého zastupitelstva proti přijetí smlouvy o spolupráci s čínským městem Kunming kvůli dlouhodobému porušování lidských práv v Čínské lidové republice. Kořínek s odvoláním na správu BIS upozorňuje také na bezpečnostní rizika spolupráce s touto zemí.

Více v článku, který o tématu publikoval server Hlídací pes

Zelení zpracovali připomínky ke Strategickému plánu rozvoje města Olomouc

Strategický plán rozvoje města je stěžejní dokument popisující prioritní oblasti rozvoje města jako bydlení, infrastruktura atd. Plán také analyzuje, co z těch priorit se daří, či nedaří plnit.  Zelení k tomuto klíčovému dokumentu vypracovali řadu připomínek a podnětů, které jsou zde k nahlédnutí.

Revitalizace svatopetrského návrší

Magistrát města Olomouce zadal v nedávné době zakázku zpracování architektonické studie revitalizace části olomouckého Předhradí na místě historického svatopetrského návrší, vymezeného dnes náměstími Republiky a Biskupským a ulicemi Křížkovského, Mariánská, Akademická a Wurmova. Zelení vítají, že se město Olomouc zajímá o názory občanů ještě ve fázi přípravy studie, to znamená před započetím projekčních prací rekonstrukce (anketa na www.olomouc.eu a veřejná debata 19. června 2017 ve Vlastivědném muzeu). Doufáme také, že město i architektonická kancelář Tři architekti, která zpracování studie vyhrála v soutěži, názory občanů pečlivě zváží a revitalizaci bude konzultovat s odborníky na urbanismus historických měst a zohlední specifika prostoru. Svatopetrské návrší bylo v historii centrem duchovní správy Moravy a od založení biskupství také centrem vzdělanosti. Ačkoli se na jeho podobě podepsali historické epochy různě, centrem vzdělanosti zůstává dodnes. Snad žádné jiné městské centrum v České republice není studenty zaplněno tak jako centrum Olomouce a především olomouckého Předhradí. Doufáme, že všechny zainteresované strany při rozhodování o revitalizaci vezmou toto v úvahu a nebudou opakovat chyby svých předchůdců, kteří jedno z nejvýznamnějších historických center otevřeli automobilům na úkor chodců a cyklistů. Strana zelených neprosazuje úplně uzavření městského centra pro automobilovou dopravu. Vnímáme potřeby moderního města a jeho obyvatel, především rezidentů. Není ale potřeba dále navyšovat počty parkovacích míst v centru, omezovat průchodnost pro chodce a průjezdnost pro cyklisty. Moderní městské centrum neznamená automobily a parkovací místa ale pěší zóny a cyklostezky. Kde jinde by to mělo platit více než v univerzitním městě?

Nejfrekventovanější místo návrší, kterým je Náměstí Republiky, nesmí nadále sloužit jako parkoviště pro lidi pracující v centru a návštěvníky města. Tuto úlohu může nést nedaleko vystavěný parkovací dům, jehož využití by město mělo začít řešit s majitelem co nejdříve. Náměstí by mělo být místem setkávání studentů a obyvatel města. Může se stát místem farmářských a jiných trhů, zkrátka místem, kam je radost chodit a ne místem kde se proplétáme mezi automobily. Architekti slíbili připomínky občanů zapracovat a město přislíbilo v září tohoto roku otevřít druhé kolo připomínek. Tentokrát již nad rozpracovanou studií. Rozvoj města vstřícnějšího k občanům je jednou z hlavních priorit Zelených v Olomouci. Celou kauzu sledujeme. Kromě výše řečeného, se stavíme proti zásahům, které poškodí historický kontext místa či omezí zeleň.

Připomínky a podněty k Plánu udržitelné mobility

Olomoučtí Zelení zpracovali připomínky k Plánu udržitelné mobility s cílem zlepšit dopravní situaci ve městě s ohledem na potřeby občanů, rozvoj města i životní prostředí. Konkrétní připomínky lze nalézt zde

Zelení v Olomouckém kraji zahájili volební kampaň. Zaměří se na moderní stát, přírodu a sociální jistoty

Zelení zahájili kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny. Představili zároveň svůj program, který má tři základní pilíře: moderní stát, čistá příroda, jistoty a bezpečí.

„Olomoucký kraj je ideální místo k životu. Má historii, kulturu, vzdělávání i krásnou přírodu. Máme tu skvělou univerzitu s velkým potenciálem napříč vědeckými obory, nádhernou krajinu Jeseníků i 7. div České republiky – přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně. Mým cílem je, aby mladí a kreativní lidé kraj neopouštěli, našli tu kvalitní práci a budoucnost pro své děti. Nechci, aby náš region byl pouhou montovnou,“ uvedla lídryně Zelených za Olomoucký kraj Hana Vacková.

 

Kampaň Zelených bude stát na třech základních pilířích:

Moderní stát

Moderní stát podle Zelených masivně investuje do vzdělání a do svých lidí, které dobře platí, ale také podporuje vznik a rozvoj podniků, které přinášejí inovativní produkty a služby. Prioritou v oblasti infrastruktury je pro Zelené výstavba moderní sítě vysokorychlostních a příměstských železnic a v oblasti energetiky budou prosazovat obnovení podpory pro větrné elektrárny, malé bioplynové stanice nebo solární panely na střechách domů.

Příroda

Tradičním pilířem zeleného programu je příroda. Omezení velkotěžby a zemědělské velkovýroby je nezbytnou podmínkou pro zachování životního prostředí. Prioritou Zelených v této oblasti je zahájení sociálně citlivé ekologické daňové reformy, podpora tzv. antifosilního zákona, který stanoví jasné tempo snižování emisí, a tudíž i zlepšování ovzduší a snižování závislosti na uhlí, ropě a plynu. Zelení budou také usilovat o obnovení původních limitů těžby.

Jistoty a bezpečí

Zelení se chtějí v této oblasti zaměřit na výstavbu veřejného nájemního bydlení. Dalšími prioritami jsou zastavení současné praxe exekucí spojené s jednorázovou amnestií, zavedení důstojné minimální mzdy nad hranicí chudoby a zavedení minimálního univerzálního starobního důchodu. Situaci seniorů zlepší také tzv. zpětné hypotéky – možnost odprodeje jejich bytů do veřejného vlastnictví tak, že budou mít záruku dožití ve vlastním bytě a podstatně si finančně přilepšit k důchodu. Zelení budou také zákonem požadovat shodné platové podmínky mužů a žen pracujících na stejné pozici.

 

„Velký byznys je velký ze setrvačnosti, protože těží, vyrábí, převáží, prodává, daní, ukládá odpad tam, kde je to nejvýhodnější. Tyto náklady ale hradíme my všichni. Výsledkem jsou daňové ráje, chudé státy a nekvalitní veřejné služby. Externality by měli platit jejich původci, proto:

  • zvýšíme poplatky za těžbu, aby bylo na rekultivace
  • zvýšíme minimální mzdu na 15 tis., aby skončila levná práce
  • zavedeme mýto pro kamiony i na silnice II. a III. tříd, aby je bylo z čeho opravovat
  • nahradíme dotační politiku výhodnou pro velký byznys pomocí malým podnikům
  • zvýšíme zdanění velkých znečišťovatelů

Pak budeme mít z čeho podpořit rozvoj společnosti, jak jsme to načrtli ve třech prioritních pilířích našeho programu,” uvedl Matěj Stropnický, předseda Zelených.

 

Více informacích o programu Zelených a lídrech za jednotlivé kraje naleznete na www.zeleni.cz.

 

KONTAKT PRO MÉDIA

Milan Deutsch
+420 775 556 587 | milan.deutsch@zeleni.cz

Naše členka Antonie Bernadová v pořadu Přes čáru

O klimatu, vodě a problémech životního prostředí hovořila v rozhovoru v pořadu Přes čáru nejmladší členka Zelených v Olomouckém kraji Antonie Bernadová.

Záznam rozhovoru si lze poslechnout zde: