Členové Zelených v Olomouci se znovu zapojili týmově do kampaně Do práce na kole, která byla zahájena 1. května a probíhá letos ve 31 městech a obcích v celé ČR. Letošní již osmý ročník této celostátní soutěže představil důležitou novinku – platformu Do školy na kole. Pořadatelé tak myslí i na studenty a žáky škol, kteří dosud neměli možnost se zapojit.

 

V Olomouci se tým Zelená Olomouc rozrostl na celkový počet 5 členů. Koordinátorem celé kampaně v Olomouci se v loňském roce stal opět (po pěti letech) bývalý zastupitel a člen pracovní skupiny pro cyklodopravu Pavel Bednařík. „Je to pro mě vzrušující zážitek se po pěti letech od prvopočátků, kdy jsme kampaň v Olomouci rozjížděli z nuly, vracet do velkého podniku, který oslovuje širokou veřejnost,“ říká Bednařík.

 

Letos se bude podle odhadů soutěže účastnit v Olomouci přes 1000 soutěžících, přesná čísla budou známa za několik dnů. Pod Olomoucí budou jezdit či chodit do práce také soutěžící z okolních měst a obcí, případně zaměstnanci firem, které v nich sídlí. „Jsem rád, že se nejedná pouze o lokální městskou záležitost, ale zapojily se aktivně i menší obce, jako jsou Loštice. Tam akci iniciuje sama aktivní paní starostka“, dodává Bednařík.

 

Jaké jsou letošní cíle kampaně? „Chceme rozhodně překonat počet 1000 soutěžících, to je taková osobní meta. Nabídneme také atraktivní ceny a inspirativní akce – besedy, přednášky, cyklojízdy nebo závěrečný večírek s předáváním cen, který proběhne 9. června v areálu letního kina. Považujeme také za důležité upozornit na právě dokončený Plán udržitelné mobility Olomouce, který v některých bodech změní podporu cyklodopravy v příštích letech.“

 

Akce Do práce na kole probíhá v celé republice od 1. do 31. května 2018. Registrovat se mohou týmy i jednotlivci na www.dopracenakole.cz, kde soutěžící naleznou také podmínky účasti i akce a ceny v daném městě. Registrace je prodloužena do pátku 4. 5.

 

Kontakt na místního organizátora:

 

Pavel Bednařík
pavel.bednarik@gmail.com
605 844 090

Francouzská firma Veolia, která od roku 2000 smluvně provozuje v Olomouci vodovody a kanalizace, se může radovat. Až do roku 2030 budou zisky z prodeje vody (odhadem asi 25-30 milionů ročně) nadále končit na jejích zahraničních účtech, místo aby byly investovány do čisté vody či oprav vodovodů, jejichž stáří tu a tam přesahuje 100 let. Na tom se 25. dubna shodli při slavnostním podpisu deklarace o vodárenství zástupci všech olomouckých politických stran, jmenovitě ČSSD, ODS, KDU-ČSL, ProOlomouc, Občané pro Olomouc, ANO a TOP09. Jedinou stranou, která tuto deklaraci odmítá, jsou Zelení.

Politikové samozřejmě vše zabalili do  krásných slov. V prohlášení strany ujišťují, že udělají vše proto, aby město Olomouc získalo zpět od francouzské firmy Veolia kontrolu nad vodárenstvím. Jenže slib chtějí uskutečnit až v roce 2030. S trochou nadsázky a sarkasmu lze říct, že olomoučtí politikové za přítomnosti novinářů slavnostně slíbili, že do roku 2030 nebudou dělat nic. Přitom řada českých měst v poslední době zvažuje, že převezme správu vody od nadnárodních koncernů zpět pod svá křídla. V roce 2016 tak například učinila Plzeň. Výhodou takového řešení je to, že veškerý zisk z prodeje vody zůstává ve vodárenství a města snadněji dosáhnou na evropské dotace, což umožní opravovat infrastrukturu bez dramatického zvyšování vodného a stočného.

Zmíněné politické strany se dále zavázaly, že vedení města konečně po mnoha letech začne dodržovat zákony a bude investovat do oprav potrubí všechny peníze, které od Veolii dostává jako nájemné. Nemělo by ale být dodržování zákonů samozřejmostí? Je třeba svolávat tiskovou konferenci a podepisovat deklarace proto, aby politikové slíbili, že budou jednat v souladu se zákonem? Nabízí se otázka, zda je vůbec tento slib důvěryhodný, neboť letošní rozpočet města opět protizákonně vyvádí většinu prostředků od Veolii z vodárenství pryč na jiné účely, jak už se stalo v Olomouci zvykem. Pro lepší představu: z pronájmu vodovodů a kanalizací získalo město od Veolii v roce 2017 132 milionů korun, zatímco investice do nového potrubí ve stejném roce činily pouze 71 milionů. Letos město utratí za obnovu vodovodů a kanalizací jen 51 milionů. Podobná praxe se opakuje v Olomouci řadu let a vede k dlouhodobému podfinancování vodárenství. Od roku 2015 tento skrytý dluh narostl na více než 200 milionů, které budou muset z části pravděpodobně zaplatit občané ve vyšších cenách vody. Podle expertů přitom bude Olomouc potřebovat v nejbližších letech investice do infrastruktury ve výši 130 milionů ročně, aby bylo dlouhodobě zaručeno bezproblémové zásobování obyvatel vodou.

Strana Zelených chápe deklaraci o vodě jen jako snahu o PR v době blížících se komunálních voleb, ve kterých téma vody bude určitě hrát důležitou roli. Většina politických stran nese přímou zodpovědnost za neutěšený stav olomouckých vodovodů a kanalizací a zmíněná deklarace je jen snahou zakrýt jejich dlouhodobou nečinnost či nekompetentnost. Strany teď předstupují před voliče a říkají: „Udělali jsme první krok k vyřešení problému“. Stačí ale pár hezkých slov k nápravě dlouhodobě neutěšeného stavu vodárenství?

Náš člen Radim Zámec upozorňuje na špatný stav a zanedbanou údržbu vodovodů a kanalizací v Olomouci. Zamýšlí se nad příčinami problému a varuje: pokud nezastavíme současnou nezodpovědnou politiku už dnes, za pár let budeme platit za vodu hodně přes 100 korun. 

Celý článek zde

Celý článek naleznete zde

 

Vážený pane primátore, vážené zastupitelky a vážení zastupitelé statutárního města Olomouce,

 

dne 12. 3. 2018 budete na jednání zastupitelstva města Olomouce projednávat bod, který se týká odkupu Androva stadionu do vlastnictví města.

Strana zelených vás vyzývá k zamyšlení nad následujícími důvody a doporučuje Vám, abyste odmítli koupi stadionu.

Kdo fandí fotbalu a Sigmě, musí prodej odmítnout

Náš nesouhlas s koupí stadionu vychází i z toho, že všichni v Olomouci ví, jak dnes vypadá hokejová hala. Fotbalový stadion vypadá lépe jen díky tomu, že byl od 90. let ve vlastnictví akciové společnosti. Domníváme se, že veřejný sektor nebude schopen investovat dostatek financí do sportovního zařízení tak, aby splňoval stále náročnější regule UEFA pro pohárové a mezinárodní zápasy.

Stadion a fotbalový klub bude v budoucnu odkázán na hlasování zastupitelů o investicích a vy, zastupitelé města Olomouce, sami nejlépe víte, jak je politická vůle krátká a vrtkavá.

Divíme se tomu, že druhý akcionář Sigmy Olomouc se snaží převést stadion do rukou města. Nejlepší stadiony v České republice jsou téměř vždy ve vlastnictví soukromých osob, ať už jsou to Sparta, Slavie či Teplice. Jedinou výjimkou je Plzeň, která si na nový stadion musela počkat, až když zažila úspěchy v pohárové Evropě.

Strana zelených proto navrhuje, aby město Olomouc vyměnilo své akcie za veřejné pozemky v okolí stadionu. Klub a stadion pak bude tvořit jeden kompaktní subjekt.

Finanční transakce je výrazně nevýhodná pro Olomouc

Hlavním důvodem, proč nekupovat tuto nemovitost, je dluh města, který dosahuje 2 miliardy korun. Neustále roste výše uvěrového zadlužení. Zároveň také soustavně klesají investiční výdaje a městu roste každým rokem vnitřní dluh. Město není schopné dostát svým závazkům na poli investic. Opravy a úpravy se dělají pod nátlakem státních orgánů (Drážní úřad, Policie ČR). U koupě stadionu zcela chybí jasný ekonomicko-obchodní plán, ze kterého lze jasně vyčíslit budoucí náklady.

Podívejme se na příklady z minulosti:  Aquapark stál městskou pokladnu v konečném součtu více než 1 miliardu korun, přestože měl stát zhruba 300 milionů korun. Podobným příkladem je i budova Namira. Město prodalo svůj pozemek a soukromý vlastník na něm vybudoval multifunkční objekt, který nyní město splácí formou nájmu.

I vy nyní budete rozhodovat o podobně nebezpečné transakci. Odpovědnost je na vás, na jednotlivých zastupitelích. Pevně věříme, že zastupitelstvo přijme rozhodnutí, které nepoškodí město Olomouc a jeho budoucnost.

Strana zelených se domnívá, že rozhodnutí, které takto výrazně zatíží městský rozpočet, by mělo projít veřejnou debatou, která by se měla konat ještě před komunálními volbami. Strana zelených preferuje vyhlášení referenda o této otázce s tím, že by se konalo ve stejném termínu jako komunální volby.

Více informací o našem pohledu na odkup stadionu a navržená řešení najdete na tomto odkazu.

 

Strana zelených ZO Olomouc

 

Strana Zelených v Olomouci nesouhlasí s chystaným prodejem Androva stadionu do majetku města Olomouce. Zasazujeme se o vyhlášení referenda, které by na podzim roku 2018 dalo občanům města Olomouce možnost se k této obchodní transakci vyjádřit. Navrhujeme současně, aby se konalo ve dnech komunálních voleb.

 

Pět důvodů, proč nesouhlasíme s koupí Androva stadionu, je natolik závažných, že vyžadují hlubší společenskou a politickou diskusi namísto urychleného odkupu této nemovitosti.

 

  1. Nejzávažnějším důvodem vůbec je celková hospodářská situace města.Jsme bohužel jedním z nejvíce zadlužených měst v ČR. Celkový dluh dosahuje téměř 2 MILIARD korun (to znamená, že každý občan Olomouce, včetně kojenců a důchodců, virtuálně dluží 20 tisíc korun!!). Tato transakce se negativně dotkne hospodaření na desítky let dopředu. Může si město Olomouc dovolit krátit finanční prostředky na opravy chodníků, kanalizace, vodovodů, na dětská hřiště a školky či jiné, pro město mnohem důležitější funkce? Strana zelených je přesvědčena, že ne!

 

  1. Politická reprezentace města Olomouc dlouhodobě nevyniká obchodními schopnostmi.Příkladů jsme v minulosti viděli více: notoricky známý je již více než deset let olomoucký aquapark s náklady okolo 1 miliardy korun (to znamená, že každý občan města Olomouce poslal na Aquapark 10 tisíc korun). Aquapark je nevýdělečný a brzy do něj bude nutné opět investovat výrazné finanční prostředky. Podobnou obchodní schopnost město prokázalo, když prodalo vlastní pozemek, na kterém soukromá společnost vystavěla objekt Namiro. Soukromá společnost následně část objektu městu za nevýhodných podmínek s náklady cca 20 milionů ročně pronajala a zdá se, že město jako jediný velký nájemce splácí úvěr soukromníka.  Město zde vybudovalo na vlastní náklady (v cizí budově!!) klimatizaci a dodnes platí opravy výtahů.

 

  1. Není to ale jen, beztak neomluvitelná, ekonomická neschopnost představitelů města, trvající po několik volebních období a koalic. Je to i historicky špatná zkušenost se sestavováním smluv ve jménu města. Například přímá smluvní podpora projektu Šantovky, kde se město smlouvou zavázalo, že bude bezvýhradně podporovat další budovatelské vize developera. Nechceme, aby se podobná situace opakovala i se stadionem.

 

  1. Hrozí riziko pozemkových spekulací.Město prokázalo dvě desetiletí trvající neschopnost odkoupit pozemky okolo hokejové haly, přestože byly k prodeji. Teprve nyní je odkoupilo od vlastníka, který byl schopen všechny okolní pozemky a související budovy skoupit do svého vlastnictví. Samozřejmě ale za mnohem vyšší cenu. S ohledem na již proběhlý odprodej pozemků tréninkového areálu Sigmy „v souladu s územním plánem“ je otázka, čeho se ještě nadějeme.

 

  1. Otázkou také zůstává, co město koupí Androva stadionu vlastně získá?Zopakujme si fakta: statutární město Olomouc je akcionářem v SK Sigma Olomouc, vlastní cca 34% akcií. Druhým akcionářem je spolek okolo pana Jaromíra Gajdy – SK OLOMOUC SIGMA MŽ, z.s., který vlastní zbylých 66%.

 

Město chce odkoupit stadion za 147 milionů korun (to znamená, že každý občan Olomouce pošle na nákup tohoto stadionu 1470 korun) a k tomu ještě přidá svých 34% akcii v SK Sigma Olomouc. Město tak získá stadion, který je využíván jen 1x za 14 dní profesionálními fotbalisty. Stadion, o kterém se již ví, že budoucí pronájem fotbalistům nepokryje ani roční náklady na jeho správu. Mluvíme zde o dalších cca 8 milionech Kč (to znamená, že každý rok, každý občan Olomouce pošle na stadion 80 korun), které bude město ročně vyplácet jen na jeho provoz. A vůbec nemluvíme o budoucích investicích, které dříve či později zcela jistě přijdou. To vše financováno všemi daňovými poplatníky města Olomouce!

 

Navíc zcela reálně hrozí, že jakmile město stadion odkoupí, bude muset vrátit státní dotaci ve výši 60 milionů korun, která byla poskytnuta v roce 2014 na rekonstrukci hlavní tribuny.

 

Zelení věří, že tyto finanční prostředky by měly jít primárně do podpory sportování mládeže a ne na veřejnou podporu profesionálního sportu. Je známým faktem, že v mládežnických týmech Sigmy Olomouc mnoho olomouckých dětí nenajdete. Je to pochopitelné – Sigma má ty největší nároky na kvalitu mladých sportovců. Proto ti, kteří nemají výkonnost, odcházejí do menších sportovních klubů jako například Holice, Slavonín, Chválkovice, Nemilany, a další. Tyto kluby jsou ale zoufale podfinancovány. I proto, že stovky milionů korun půjdou pro zajištění profesionálního klubu, který bude zcela v držení zájmového spolku pod vedením pana Gajdy. 

 

 

Zelení proto navrhují tyto kroky:

 

  1. Vyhlášení referenda, které dá na podzim roku 2018 občanům města Olomouce možnost se k této obchodní transakci vyjádřit. Navrhujeme, aby se konalo ve dnech konání komunálních voleb;

 

  1. Revizi ujednaného obchodu tak, aby Statutární město Olomouc vyměnilo svých 34% akcii za veškeré veřejné plochy v okolí Androva stadionu – tím pádem by se zájmový spolek stal 100% vlastníkem klubu a stadionu – a to zcela zdarma;                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      
  2. Smluvní ujednání, že zájmový spolek a jeho právní následníci budou na tomto místě provozovat fotbalový       stadion dalších 100 let. Podmínkou je účast v profesionální soutěži (1. nebo 2. liga). V opačném případě by stadion a pozemky připadly zpět městu.

 

Pro podporu těchto kroků zorganizují Zelení petici mezi obyvateli města Olomouce.

 

Budeme rádi, pokud nám vyjádříte podporu na frantisek.kocourek@zeleni.cz (předseda ZO)

Luboš Šavrňák

Včera bylo opět výživné a zajímavé zastupitelstvo. Projednávaly se tam zásadní věci – rozpočet, strategický plán, o těch si můžete přečíst i jinde. Připojil bych jenom pár drobných postřehů.

 

Původně pátý bod -ale nakonec hned první po schválení programu- byl bod nazvaný „Finanční dar na zakoupení diagnostického přístroje pro Fakultní nemocnici v Olomouci“. Podle důvodové zprávy mělo jít o přístroj na diagnostiku cystické fibrózy. Cystická fibróza je zákeřné onemocnění. Nicméně ze žádosti jsem se vůbec nedozvěděl, o jaký přístroj se jedná a na jaké konkrétní vyšetření.

 

Snažil jsem se to tedy dohledat tyto informace z veřejně dostupných zdrojů. Rozšířil jsem si díky tomu znalosti o cystické fibróze, za což jsem v konečném důsledku rád. Zjistil jsem, že všechna vyšetření pro diagnostiku cystické fibrózy Fakultní nemocnice rutinně provádí – jak vyšetření chloridů v potu, tak i genetické testy. Ty druhé jmenované dokonce dělají i komerční laboratoře, v Olomouci například Fertimed. Tak jsem tedy pátral dál.

 

Pátrání nepomohla ani skutečnost, že webové stránky spolku Crosspoint Olomouc se průběžně objevovaly a mizely. Nakonec jsem našel tiskovou zprávu tohoto spolku na stránkách pražské PR agentury Stance Communication. Tam jsem se konečně dozvěděl víc. Jde o přístroj Exhaler D na měření míry zasažení plic. Ze strany dětské kliniky se potom v tiskové zprávě vyjadřuje prof. František Kopřiva. Takže jsem se alespoň zorientoval, o co přesně jde.

 

Při tomto pátrání jsem ale zjistil nemilou věc. Důvodová zpráva se odkazovala na žádost neziskové organizace jako na přílohu, pokud tedy pozvánku na koncert budeme požadovat za žádost o dar od města Olomouce. Bohužel ale tato žádost není zveřejněna na webových stránkách města, což je v rozporu s jednacím řádem zastupitelstva. Je tam zveřejněno usnesení, důvodová zpráva a návrh darovací smlouvy. Samotná žádost ne.

 

Další problematickou oblastí je fakt, že darovací smlouva je pouze se spolkem, nicméně finálním uživatelem tohoto přístroje má být Fakultní nemocnice v Olomouci. Z předložení žádosti vůbec nevyplývá, jestli má FN o tento přístroj zájem. A nabízejí se další otázky. Má FN toto vyšetření nasmlouvané se zdravotními pojišťovnami? Pokud pojišťovny nebudou vyšetření hradit, tak se obávám, že přístroj využitý nebude.

 

Při projednávání jsem se zeptal, jestli skutečnost, že podklady nebyly zpřístupněny veřejnosti, není překážkou pro projednání bodu. Prý není, ujistil mě primátor. Měl jsem v tom určitě pochybnosti, ale budiž. Tak jsem navrhl pozměňovací návrh, podle kterého by darovací smlouva byla uzavřena poté, co obdarovaný předloží závazné stanovisko Fakultní nemocnice, že o přístroj má zájem a bude jej provozovat. Za mě logický požadavek v souladu s principy zodpovědného dárcovství.

 

A tady začala ta zajímavá část. Hlasuje se nejprve pozměňovací návrh a  teprve potom pro původní usnesení. Takže se hlasovalo o mém pozměňovacím návrhu a 23 zastupitelů bylo pro. To mě samotného překvapilo, ale zjevně nejen mě. Hned poté jedna kolegyně zastupitelka hlasování zpochybnila s tím, že hlasovala proti a zobrazilo se pro a že selhalo hlasovací zařízení. Primátor tedy hlasování vyhlásil za zmatečné a hlasovalo se znovu. A ejhle, tentokrát už bylo pro pouze 11 zastupitelů. Vážně? Už jsem si zvykl, že koalice hlasuje neustále společně, ale takhle? Takže můj návrh neprošel. A odhlasovalo se původní znění.

 

Naštěstí tahle železná disciplína nefunguje stoprocentně. Druhou kauzou byl podbod 2.14 v majetkoprávních záležitostech. Celá kauza je poměrně komplikovaná, pokud si chcete přečíst všechny detaily, tak jsou zde, strana 50:

 

Stručně – manželé Maděrkovi si chtěli koupit od města pozemek. S městem uzavřeli smlouvu o nájmu a budoucí kupní smlouvu za účelem výstavby rodinného domu. A začali vyřizovat hypotéku, stavební povolení a všechny další náležitosti. To se zkomplikovalo hlavně díky chybám magistrátu. A teď přichází pointa – město chce stavět cyklostezky. S tím určitě souhlasíme. Nicméně jeden z majitelů pozemků na trase budoucí cyklostezky si usmyslel, že by chtěl právě tento pozemek. Tak začali náměstci jednat. Oslovili Maděrkovi, jestli by nechtěli jiný pozemek. Nechtěli. Tady bychom čekali, že dalšímu zájemci řeknou – bohužel, tenhle pozemek není k dispozici. Protože smlouvy se mají ctít.

 

Ne tak v Olomouci. Druhý zájemce je vlivný podnikatel. A tak rada navrhla usnesení, podle kterého zastupitelstvo neschvaluje prodej Maděrkovým. Dokonce v důvodové zprávě je uvedeno, že pokud se Maděrkovi obrátí na soud, tak velmi pravděpodobně uspějí. A i přesto rada navrhuje, aby zastupitelstvo prodej neschválilo. Prý proto, že výstavba cyklostezek je složitá. To určitě ano, ale za cenu šikany občanů?

 

Naštěstí přímo na jednání zastupitelstva přišla paní Maděrková a důrazně se proti tomuto postupu ohradila. Rozpoutala se bouřlivá diskuse a konečně volební mašinérie koalice dostala závažné trhliny. Byl předložen pozměňovací návrh ve smyslu, že zastupitelstvo prodej Maděrkovým schvaluje a ten byl velkou většinou schválen, navzdory radě.

 

Dodnes to vypadalo, že hlasovací mašinérie koalice je neprůstřelná. Ale je dobrá zpráva, že jsou věci, které rada dělá a které se ani koaličním zastupitelům  nelíbí. Kontrolní mechanismy fungují. Díky kolegové zastupitelé.

Richard Kořínek

zastupitel

V říjnu byla na webových stránkách města zveřejněna informace o instalaci nových cyklostojanů v centru Olomouce. Tato skutečnost sama o sobě je dozajista chvályhodná. Parkování kol v centru města – na rozdíl od parkování aut – bylo a stále zůstává velmi problematické. V tiskové zprávě nicméně nebylo zmíněno několik důležitých informací. Co naopak veřejně zmíněno bylo, je způsob, jakým se vytvářel plán osazování cyklostojanů. Na základě diplomové práce. Místo aby se rada města obrátila na uživatele, influencery v oblasti cyklodopravy, členy pracovní skupiny, vzala si jako výchozí materiál tehdy ještě neobhájenou diplomovou práci studenta UP.

 

Co v článku zmíněno nebylo, je skutečnost, že k současnému stavu nemalou měrou přispěli zástupci  Zelených v pracovní skupině pro cyklodopravu, kteří na základě uživatelských zkušeností navrhli zhruba 20 míst, kam mají být stojany umístěny. Většina z návrhů byla použita a prezentována jako výsledek rozhodnutí rady. Jako zástupci Zelených jsme samozřejmě za výsledek rádi. Stejně tak kvitujeme pozitivně, že byly konečně po několika omylech z minulosti osázeny stojany, které jsou bezpečné a neničí kola.

 

Přesto doufáme, že rada města bude v naplňování své politiky podpory bezmotorové dopravy důslednější. V Olomouci máme v současnosti řadu rozestavěných fragmentů cyklostezek, které jízdu na kole spíše komplikují, než aby je usnadňovaly. Město z rozpočtu poskytuje na jejich dostavbu minimum, čeká se (na rozdíl od parkovišť pro auta) na “vhodné dotační tituly.” Do výstavby cyklostojanů investuje město zhruba 200 tisíc ročně. Tedy asi 215x méně, než do Aquaparku.

 

Často jsou jako klíčový problém v podpoře cyklodopravy zmiňovány finance nebo majetkoprávní vztahy. Abychom k problému přistoupili pozitivně, popíšeme zde několik nízkonákladových řešení, které může rada bez problémů udělat. Bude-li politická vůle.

 

  1. Zajistit u TSMO celoroční údržbu cyklostezek. Nemalá část populace využívá kolo celoročně k dopravě, nikoliv jen k rekreaci.
  2. Prezentovat novinky (cyklostojany) na akcích města a jejích příspěvkových organizací a akciových společností (např. Městský bál, Flora).
  3. Motivovat zaměstnance magistrátu k účasti v kampani Do práce na kole.
  4. Zaplatit jim účastnický poplatek v této kampani.
  5. Nabízet v centru Semafor údržbu kol a poradenství zdarma.

 

Jsme přesvědčeni, že pro zdravější město a omezení každoročních smogových situací a překračování emisních limitů není potřeba udělat zas tak mnoho. Věříme, že v podpoře chodců a cyklistů najdeme s radou města vzácnou shodu a že se podaří do konce volebního období prosadit alespoň dílčí změny.

Pavel Bednařík